dnes je 29.3.2024

Input:

84/1990 Sb., Zákon o právu shromažďovacím, ve znění účinném k 27.2.2021

č. 84/1990 Sb., Zákon o právu shromažďovacím, ve znění účinném k 27.2.2021
ZÁKON
ze dne 27. března 1990
o právu shromažďovacím
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
175/1990 Sb.
(k 1.7.1990)
ruší § 20
151/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
v § 13 mění poslední větu
259/2002 Sb.
(k 1.7.2002)
mění vkládá nový § 2a, mění § 3 až 7, § 11, 12, 14, ruší § 18
501/2004 Sb.
(k 1.1.2006)
v § 11 mění slova v odst. 2,
v § 16 nahrazuje první větu
274/2008 Sb.
(k 1.1.2009)
mění § 7 odst. 4, § 12 a § 14 odst. 2 písm. d)
294/2009 Sb.
(k 19.9.2009)
mění § 11 odst. 1
252/2016 Sb.
(k 1.11.2016)
mění, celkem 31 novelizačních bodů
183/2017 Sb.
(k 1.7.2017)
mění § 14, § 14a a § 14b
94/2021 Sb.
(k 27.2.2021)
mění § 7 odst. 4
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Každý má právo pokojně se shromažďovat.
(2) Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody, slouží-li k účelu uvedenému ve větě první.
(3) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení orgánu veřejné moci.
(4) Jsou zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky, a to v místech vymezených v příloze tohoto zákona.
§ 2
Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují:
a) shromáždění osob související s činností orgánu veřejné moci upravená jinými právními předpisy;
b) shromáždění související s poskytováním služeb;
c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.
§ 2a
Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává
a) obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
b) pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
c) krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
d) Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje

(dále jen „úřad”).
Svolání shromáždění
§ 3
Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob (dále jen „svolavatel”).
§ 4
(1) Shromáždění musí být oznamována úřadu s výjimkou:
a) shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi2) v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání;
c) shromáždění konaných v obydlích;
d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.
(2) Rada obce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa, kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.
§ 5
(1) Svolavatel je povinen shromáždění oznámit úřadu tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje.
(2) K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
(3) V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d) má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e) jméno,
Nahrávám...
Nahrávám...