dnes je 25.2.2021

Input:

Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

21.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.12.1.1
Pojistné na sociální pojištění u zaměstnavatelů a zaměstnanců

JUDr. Jan Přib

Poplatníci pojistného na sociální pojištění

U pojistného na sociální pojištění se rozlišují dva pojmy, a to poplatníci pojistného a plátci pojistného. Poplatníkem pojistného na sociální pojištění (tj. pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) jsou jednak zaměstnanci, jednak jejich zaměstnavatelé. Pojem „poplatník pojistného” vyjadřuje, na čí úkor (tj. z příjmů kterých osob) se pojistné platí. Pojem „plátce pojistného” vyjadřuje, kdo pojistné odvádí (tj. technicky zabezpečuje odvod pojistného). Zaměstnanci si pojistné sami nevypočítávají ani neodvádějí; tyto povinnosti plní jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel tedy vypočítává a odvádí pojistné za každého svého zaměstnance a dále za sebe. Zaměstnavatel je tedy jak poplatníkem pojistného, tak jeho plátcem; zaměstnanci jsou pak jen poplatníky pojistného.

Zaměstnavateli se rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance.

Za zaměstnance se považují stanovené kategorie fyzických osob; aby byla určitá osoba poplatníkem pojistného na důchodové pojištění, musí být v zákoně o pojistném výslovně uvedena ve výčtu osob považovaných pro účely tohoto zákona za zaměstnance a současně musí být účastna nemocenského pojištění.

Za zaměstnance se považují:

  • zaměstnanci v pracovním poměru,

  • zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a na základě dohody o provedení práce,

  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,

  • členové družstev v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci,

  • prokuristé,

  • členové kolektivních orgánů právnické osoby,

  • osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

  • likvidátoři,

  • pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

  • další v zákoně o pojistném uvedené kategorie osob, které však pro tuto publikaci nemají význam (osoby ve služebním poměru, tj. např. vojáci z povolání, soudci, poslanci apod.).

Obecnou podmínkou pro to, aby osoba byla považována za zaměstnance pro účely pojistného na sociální pojištění, je, že jí v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou tito zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, pokud sjednaná částka příjmu z jejich zaměstnání činí aspoň 3 500 Kč měsíčně (u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky účasti na nemocenském pojištění). V některých případech však vzniká účast na nemocenském pojištění, i když nejsou splněny tyto podmínky; pokud zaměstnanec vykonává zaměstnání malého rozsahu (tj. zaměstnání, v němž není splněna podmínka sjednání příjmu ve stanovené výši), je nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky příjmu aspoň 3 500 Kč. Tato částka příjmu pro účast na nemocenském pojištění ve výši 3 500 Kč platí od 1. ledna 2021 (před rokem 2021 se jednalo o částku 3 000 Kč).

Společnost s ručením omezeným zaměstnává deset zaměstnanců v pracovním poměru se mzdou 35 000 Kč měsíčně a dále uzavřela s další osobou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou ve výši 30 000 Kč. V červenci 2021 požádal tento jednatel o poskytnutí volna od 5. do 31. července 2021 a za dny 1. až 4. července 2021 mu byla zúčtována odměna jen ve výši 3 000 Kč. Pro účely sociálního pojištění se jedná o zaměstnavatele s jedenácti zaměstnanci, přičemž i v měsíci červenci 2021 bude jednatel považován za zaměstnance, neboť má sjednaný příjem dosahující aspoň 3 500 Kč měsíčně (není tedy rozhodné, že v měsíci červenci rozhodného příjmu ve výši aspoň 3 500 Kč nedosáhl).

Společnost s ručením omezeným zaměstnává dva zaměstnance v pracovním poměru se mzdou 30 000 Kč měsíčně. Vedle toho uzavřela s další osobou dohodu o pracovní činnosti, která se týká úklidu kanceláře, kterou tato společnost s ručením omezeným používá. Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena na dobu neurčitou a odměna byla sjednána ve výši 700 Kč měsíčně. Vedle toho uzavřela tato společnost s ručením omezeným v říjnu 2021 s další osobou dohodu o provedení práce; dohoda o provedení práce byla uzavřena na prověření a uspořádání účetních dokladů a odměna byla sjednána ve výši 10 000 Kč. Pro účely sociálního pojištění se jedná o zaměstnavatele se dvěma zaměstnanci účastnými nemocenského pojištění. K zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti se nepřihlíží, neboť odměna nedosahuje 3 500 Kč měsíčně; k zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce se rovněž nepřihlíží, neboť zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce nebyla zúčtována odměna vyšší než 10 000 Kč (u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce je podmínkou účasti na nemocenském pojištění zúčtování odměny za kalendářní měsíc ve výši přesahující 10 000 Kč).

Poplatníky pojistného na sociální pojištění jsou i poživatelé důchodů z důchodového pojištění, tj. pracující důchodci (včetně starobních důchodců). Pro pracující důchodce nejsou stanoveny žádné odchylky, a to ani v sazbě pojistného.

Za zaměstnance se pro účely okruhu poplatníků pojistného na sociální pojištění považuje dále též bývalý zaměstnanec, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání započitatelné do vyměřovacího základu.

Zaměstnanec v pracovním poměru, který zakládal nemocenské pojištění, skončil pracovní poměr dnem 31. srpna 2021. V říjnu 2021 byly tomuto zaměstnanci zúčtovány ještě prémie za dobu trvání jeho zaměstnání v roce 2021; tyto prémie byly fakticky vyplaceny v listopadu 2021, tj. ve výplatním termínu za říjen 2021. Z těchto prémií se odvede pojistné na sociální pojištění, neboť se jedná o bývalého zaměstnance, který se v říjnu 2021 z důvodu zúčtovaných příjmů zahrnutelných do vyměřovacího základu považuje za poplatníka pojistného na sociální pojištění.

Výše pojistného na sociální pojištění

Výše pojistného na sociální pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovací základ zaměstnance i zaměstnavatele se zjišťuje za rozhodné období, jímž je kalendářní měsíc. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (jedná se o příjmy uvedené v § 6 ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Od daně z příjmu jsou osvobozeny příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 ZDP. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnanec používá služební automobil i pro soukromé účely; cena tohoto automobilu byla 500 000 Kč. Podle § 6 odst. 6 ZDP se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny automobilu, tj. částka 5 000 Kč za kalendářní měsíc, a tato částka se započítá do základu daně z příjmů fyzických osob. Pro účely pojistného na sociální pojištění se tato částka 5 000 Kč považuje za zúčtovaný příjem (jsou splněny podmínky pro hodnocení této částky za zúčtovaný příjem; není přitom rozhodné, že tuto částku zaměstnavatel neúčtuje jako svůj náklad nebo úbytek prostředků, nýbrž pouze uvádí pro daňové účely na mzdovém listu zaměstnance), a proto se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Zaměstnanec dosáhl životního výročí 50 let a k tomuto výročí obdržel od zaměstnavatele ze sociálního fondu jako nepeněžní dar hodinky v hodnotě 3 000 Kč. Protože od daně z příjmu je v tomto případě osvobozena hodnota nepeněžního daru v úhrnné výši 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, bude částka 1 000 Kč zahrnuta do základu daně a tato částka 1 000 Kč bude také zahrnuta do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění.

Zaměstnavatel přispívá v roce 2021 zaměstnanci na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem částkou 5 000 Kč měsíčně (na soukromé životní pojištění zaměstnance přitom nepřispívá). Protože podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je od daně z příjmů osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele, bude po vyčerpání tohoto limitu v měsíci říjnu 2021 (tj. 10 x 5 000) zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální pojištění v měsících listopadu a prosinec 2021 vždy částka celého příspěvku (tj. 5 000 Kč měsíčně). Od ledna 2022 se bude znovu počítat limit 50 000 Kč, tj. od ledna 2022 se opět nebude příspěvek zaměstnavatele zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance, a to až do vyčerpání příslušného limitu 50 000 Kč v roce 2022.

Do vyměřovacího základu zaměstnance se však nezahrnují tyto příjmy (které přicházejí v úvahu u obchodních společností a družstev):

  • náhrada škody podle zákoníku práce,

  • odstupné a další odstupné, poskytované na základě zvláštních právních předpisů,

  • věrnostní přídavek horníků,

  • odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

  • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

  • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Zvláštní úprava zahrnování do vyměřovacího základu zaměstnance platí v případě stanovení náhrady mzdy nebo platu za dovolenou podle § 222a ZP, tj. v případě zaměstnance vyslaného do členského státu Evropské unie. Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu přísluší podle právních předpisů tohoto členského státu, se zahrnuje tato náhrada ve výši, v jaké by příslušela podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li tato náhrada příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) ZP k 31. březnu 2021. Zaměstnanec obdržel odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku, neboť v kolektivní smlouvě bylo stanoveno, že odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku náležející podle § 67 ZP se zvyšuje na čtyřnásobek průměrného výdělku. Odstupné není sice od daně z příjmu osvobozeno (do základu daně bude zahrnuto celé odstupné), avšak patří mezi vyjmenované příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, neboť nárok na odstupné vzniká na základě právního předpisu (zákoníku práce), a proto se z tohoto odstupného ve výši čtyřnásobku průměrného výdělku nebude odvádět pojistné na sociální pojištění.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. lednu 2021 a od 1. února 2021 odešel do starobního důchodu. V souvislosti s ukončením zaměstnání při odchodu do starobního důchodu obdržel od zaměstnavatele ve smyslu kolektivní smlouvy odměnu ve výši 5 000 Kč. Tato odměna není osvobozena od daně z příjmu a nepatří ani mezi příjmy, které se nezahrnují do vyměřovacího základu (důvod pro poskytnutí odměny totiž nenastal až po skončení zaměstnání), a proto se tato odměna zahrne do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění; nebude přitom rozhodné, zda tato odměna bude zúčtována do měsíce ledna nebo února.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr v roce 2019, kdy ve věku 63 let odešel do starobního důchodu. V dubnu 2021 dovršil 65 let. Bývalý zaměstnavatel vzhledem k tomu, že se jednalo o dlouholetého zaměstnance, mu zaslal k tomuto životnímu výročí blahopřejný dopis a peněžní dar ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že tento peněžní dar byl poskytnut v době po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání, nebude se z tohoto peněžního daru odvádět pojistné na sociální pojištění, neboť se jedná o příjem, který se nezahrnuje do vyměřovacího základu.

Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k uvedenému dni; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a okresní správy sociálního zabezpečení tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Pro vyměřovací základ zaměstnance ani pro vyměřovací základy zaměstnavatele není stanovena minimální výše.

Sazba pojistného činí u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu určeného jako úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců účastných nemocenského pojištění, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Sazba pojistného činí u zaměstnanců 6,5 % z vyměřovacího základu (jedná se jen o pojistné na důchodové pojištění).

Při stanovení pojistného se uplatňují jen uvedené celkové (úhrnné) sazby a další členění se již neuplatňuje, tj. zaměstnavatel zvlášť neuvádí, kolik odvádí na nemocenské pojištění, na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Zaměstnavatel má v roce 2021 čtyři zaměstnance v pracovním poměru. Za měsíc srpen zúčtoval zaměstnanci A částku 38 500 Kč, zaměstnanci B částku 35 680 Kč, zaměstnanci C částku 31 275 Kč a zaměstnanci D částku 2 837 Kč, neboť zaměstnanec D v tomto měsíci pracoval jen tři dny a po zbytek měsíce byl dočasně práce neschopen a pobíral náhradu mzdy a nemocenské. Pojistné na sociální pojištění u zaměstnance A činí 2 503 Kč (tj. 38 500 x 0,065), u zaměstnance B 2 320 Kč (tj. 35 680 x 0,065), u zaměstnance C 2 033 Kč (tj. 31 275 x 0,065) a

Nahrávám...
Nahrávám...