Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Náhrada mzdy v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti

1.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.15.2.6
Náhrada mzdy v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti

JUDr. Jan Přib

V období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény náleží zaměstnancům v pracovním poměru od jejich zaměstnavatele náhrada mzdy, popř. zaměstnancům pracujícím na základě dohody o pracovní činnosti náhrada odměny. Poskytování těchto náhrad upravuje § 192 až 194 ZP.

Podmínky poskytování náhrady mzdy

První podmínkou poskytování náhrady mzdy nebo platu je, že ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské. Tato podmínka v prvé řadě znamená, že se musí jednat o zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění podle ZNP. Mezi tyto podmínky patří zejména podmínka trvání zaměstnání po určitou dobu a podmínka výše sjednaného příjmu. Tato podmínka dále znamená, že náhrada mzdy nebude náležet v případě, že si zaměstnanec úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, neboť v tomto případě nemá pojištěnec nárok na nemocenské.

Druhá podmínka poskytování náhrady mzdy se týká dnů, za které by tato náhrada měla náležet. V rámci období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) se náhrada poskytuje za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy; náhrada mzdy však nepřísluší za první 3 takovéto dny v době dočasné pracovní neschopnosti (v době karantény však náhrada mzdy přísluší i v těchto dnech), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Za tyto dny však náhrada mzdy přísluší, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje zaměstnanec podmínky nároku na výplatu nemocenského. Podle § 28 odst. 5 ZNP se nemocenské nevyplácí za dobu, po kterou trvalo tzv. neplacené volno; po dobu tohoto volna nebude tedy příslušet ani náhrada mzdy. V § 28 odst. 6 ZNP je upravena situace, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu účasti zaměstnance na stávce; rovněž v těchto případech, kdy se nemocenské nevyplácí z důvodu účasti zaměstnance na stávce, nebude v těchto dnech účasti na stávce příslušet náhrada mzdy. Dočasná pracovní neschopnost v těchto případech však musela nastat až po dni nástupu na neplacené volno nebo po dni, kdy se zaměstnanec stal účastníkem stávky.

Třetí podmínka poskytování náhrady mzdy se týká trvání pracovního poměru. Tato náhrada přísluší jen po dobu trvání pracovního poměru. Pokud skončí pracovní poměr v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nebude za dny po skončení pracovního poměru příslušet náhrada mzdy, byť dále trvá dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa. Rovněž nebude náhrada mzdy příslušet v případě, že dočasná pracovní neschopnost vzniká nebo byla nařízena karanténa v ochranné lhůtě.

Čtvrtá podmínka poskytování náhrady mzdy se týká podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského. Náhrada mzdy se neposkytuje, pokud již byla vyčerpána tato podpůrčí doba. Podpůrčí doba, tj. doba, po kterou se vyplácí dávka nemocenského pojištění, sice trvá u nemocenského nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ale v konkrétním případě může být kratší vlivem zápočtů doby předchozích dočasných pracovních neschopností. U poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně činí podpůrčí doba 70 kalendářních dnů počítáno od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény; do podpůrčí doby 70 kalendářních dnů se přitom nezapočítávají dny, za které příslušela náhrada mzdy.

Pátá podmínka poskytování náhrady mzdy se vztahuje k nároku na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náležejí tyto dávky, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Jedná se zejména o situaci uvedenou v § 48 odst. 2 ZNP; podle tohoto ustanovení vznikne-li z jednoho pojištění nárok na výplatu nemocenského z důvodu dočasné pracovní neschopnosti v době, kdy pojištěnci trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, vyplácí se nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti až po