dnes je 2.10.2022

Input:

Pojem a vznik svěřenského fondu

24.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.24.1
Pojem a vznik svěřenského fondu

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Právní úprava svěřenských fondů je obsažena v ustanoveních § 1448 až 1474 NOZ a spadá do části III, hlavy II, dílu VI, oddílu 4 jako speciální úprava k tématu správy cizího majetku.

Rozdíl od předchozí právní úpravy

Svěřenský fond byl novinkou vnesenou do české právní úpravy civilního práva novým občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 89/2012 Sb. (dále jen "NOZ"). Ekvivalent v předchozí právní úpravě nenajdeme. Česká úprava svěřenského fondu byla převzata (a značně modifikována) z kanadského státu Québecu. Svěřenský fond (čili trust) je klasickým institutem comon law, ovšem má původ i v právu sharia. Na dvou odlehlých částech světa, ve dvou zcela odlišných právních systémech došlo k vývoji obdobného (podobného) institutu. Tzv. waqf existuje v právu sharia a jeho účelem je vyčlenit majetek pro náboženské účely. Nutno podotknout, že české úpravě byly přidány a vtištěny mnohé instituty a rysy, které jsou quebecké úpravě zcela cizí, či jsou s její koncepcí dokonce v rozporu. Nejedná se tedy o ryzí převzetí úpravy jiného státu a její včlenění do systému našeho práva. To značně znesnadňuje právníkům jejich praxi a výklad zákona, potažmo tato skutečnost často komplikuje situaci zakladatelům, správcům i obmyšleným, v neposlední řadě soudům, které nemohou zcela využít výkladů a komentářů, či rozhodnutí quebeckých k tomu, aby mezery zákona, či výklad doplnily. V případě tak specifického institutu, jakým svěřenský fond nepochybně je, jde o velmi "závažnou vadu na kráse" celé koncepce, které se zákonodárce dopustil.

Pojem svěřenského fondu

Svěřenský fond byl označován za největší novinku v úpravě občanského zákoníku a hned od počátku vyvolával mnoho různorodých názorů a reakcí. Už jen samotná podstata institutu se často jevila jako abstraktní a těžko pochopitelná. Za čtyři roky účinnosti NOZ se ukázalo, že tento institut najde své uplatnění ve specifických případech a pro značně specifické potřeby nakládání majetkem, že je využíván k tzv. vyčlenění majetku, které se stává majetkem spravovaným a chybí mu vlastnická složka. Shrňme a osvětleme tedy hned v úvodu podstatu existence svěřenského fondu s ohledem na nynější výklad teoretické závěry.

Legální definice neexistuje. Definic svěřenského fondu nalezneme v literatuře hned několik. Zmíníme pouze ty, jimiž budeme dále argumentovat a navážeme je na následující výklad:

  • Svěřenský fond je entita bez právní subjektivity, v zásadě nepodléhající veřejnoprávnímu dohledu, která je obligatorně spravována dle statutu vydaného zakladatelem a umožňuje vznik odděleného nezávislého vlastnictví majetku, jenž je svěřen k naplnění určitého účelu veřejného, či soukromého. (Miloš Kocí)

  • Svěřenský fond je zvláštní struktura práv k vyčleněnému majetku, práv týkajících se správy. (Kryštof Horn)

  • Svěřenský fond je quasi subjekt tvořený zvláštní strukturou práv a povinností k autonomnímu jmění. (Tomáš Střeleček)

  • Svěřenský fond lze nazvat odloženým darem – gift over time – zakladatele beneficientům. (Vlastimil Pihera)

  • Svěřenský fond je nepřímý dar, který ovšem nelze pokládat za smlouvu. (Jacques Beaulne)

Jisté je, že svěřenský fond je nezávislé oddělené jmění, což odpovídá moderní objektivní teorii jevů. Ta se vymezuje proti klasické právní teorii, která tvrdí, že jmění musí být vázáno na osobu, tj. vlastníka, majitele atd. Moderní teorie hovoří o odosobnění, o separaci majetku, který je vymezen ve vztahu k cíli, kterého má být dosaženo.

Ať už zákonodárce úpravu převzal z kteréhokoli státu světa, ať se inspiroval kdekoli, pravdou zůstává, že institut českého práva v podobě, v jaké je popsán v občanském zákoníku, nenajdeme v žádné jiné úpravě na světě.

Legální definice svěřenského fondu nebyla doplněna ani novelou zákonem č. 460/2016 Sb., který ve vztahu ke změnám v úpravě svěřenských fondů nabyl účinnosti 1. 1. 2018. Svěřenský fond je konstruován jako specifická "entita" bez právní subjektivity. Není schopna sama svým jednáním nabývat práva a povinnosti, tj. právně jednat. Konstrukcí se jedná o autonomní majetek bez vlastníka. Svěřenský fond se svojí povahou vymyká kontinentálnímu pojetí vlastnictví, neboť toto pojetí staví své základy na přesném označení vlastníka klasická právní teorie), což svěřenský fond ze své podstaty přímo popírá (moderní právní teorie). Aby tato "právní konstrukce" mohla platně existovat, potřebuje osobu zakladatele, osobu správce svěřenského fondu a následně také osobu obmyšleného. Svěřenský fond vytváří a zakládá svým právním jednáním zakladatel. Vztah v rámci svěřenského fondu je trojstranný, přičemž na straně každého ze tří subjektů může být pluralita, tj. smí být jeden a více zakladatelů, jeden či více svěřenských správců, jeden či více obmyšlených.

Právní subjektivita svěřenského fondu

Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, svěřenský fond není právnickou osobou. Vyplývá to nejen ze systematiky, ale také z důvodové zprávy k NOZ. Svěřenský fond také není věcí, a to i přesto, že je odlišný od osoby, slouží potřebě lidí, ovšem není ovladatelný. To jej činí nemožným k podřazení pod definici věci. Není ani věcí hromadnou, či souborem věcí. Sui generis podstatu svěřenskému fondu přisuzují také jiné právní předpisy, když např. zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "ZŘS") zná řízení ve věcech svěřenského fondu (hlava II, díl 2, ustanovení § 94 až 97 ZŘS), zákon č. 304/2013 Sb., po novelizaci zákony č. 368/2016 Sb. a č. 460/2016 Sb. ponese název "o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů", dále zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozuje v ustanovení § 11 odst. 1 písm. k) SoudP svěřenský fond od poplatku, zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ustanovuje svěřenský fond poplatníkem daně z příjmů v ustanovení § 17 odst. 1 písm. f) ZDP, taktéž zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví určuje svěřenský fond účetní jednotkou [ustanovení § 1 odst. 2 písm. i) ZoÚ], v neposlední řadě svěřenský fond vystupuje jako procesní subjekt v soudních řízeních. Že svěřenský fond smí být dědicem či odkazovníkem, se již ukázalo jako nesporným.

Typy svěřenských fondů z hlediska účelového

Nejzákladnější členění se odvozuje od typu založení svěřenského fondu a dělí svěřenské fondy na dva hlavní typy – svěřenský fond vytvořený zakladatelem za života, či pořízením pro případ smrti.

Zaměříme-li se na účel svěřenského fondu ještě před tím, než rozebereme vznik svěřenského fondu jako takového, nacházíme několik jeho typů. Níže uvedený výčet není výčtem komplexním, spíše namátkovým.

Svěřenský fond s účelem soukromým má sloužit potřebám konkrétního obmyšleného (či obmyšlených). Naproti tomu lze svěřenský fond zřídit za účelem veřejně prospěšným, který má sloužit prospěchu neomezeného a neurčeného okruhu osob. Výkladová praxe nyní dokonce připouští kombinaci obou těchto účelů v úpravě jediného svěřenského fondu.

Obchodní trust je založen za účelem provozu závodu, provádění investic, generování zisku a jeho distribuce obmyšlenému. Rodinné trusty naproti tomu mají za cíl chránit rodinný či rodový majetek a zajišťovat jeho udržení v rodinném nástupnictví pro mladší generace. Diskreční trust umožňuje svěřenskému správci poměrně velkou míru iniciativy v tom smyslu, že je mu svěřen výběr obmyšlených, je ponecháno jeho úvaze, v jakém poměru obmyšleným majetek ze svěřenského fondu rozdělí apod. Zakladatel smí vymezit obmyšlené i negativně a přikázat správci, že určitá osoba, či okruh osob plnění ze svěřenského fondu nenabyde. Zajišťovací svěřenské fondy nebudou v České republice časté, neboť v zahraničí slouží například k uložení výživného, jež není řádně a včas placeno.

Vznik svěřenského fondu

Oproti předchozím výkladům se v současné době vyskytují polemiky nad tím, kdy – tedy v jakém okamžiku – svěřenský fond vznikne. Zaměřme se dělením na svěřenské fondy založené na život zakladatele a na svěřenské fondy založené pořízením pro případ smrti. U obou musejí mít statuty formu veřejné listiny.

Ustanovení § 1448 NOZ nedoznalo novelou změny, a tudíž stále platí, že svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku. Odstavec druhý téhož ustanovení hovoří o tom, že vznikem svěřenského fondu vzniká i nezávislé a oddělené vlastnictví vyčleněnéno majetku. Změny doznalo ustanovení § 1451 NOZ, který s účinností od 1. 1. 2018 pojednává o zřízení a vzniku svěřenského fondu a bude tedy vzniku svěřenského fondu určovat dvoufázovost (dosud se takový jev svěřenských fondů nedotýkal). Od 1. 1. 2018 nejprve tedy musí dojít ke zřízení svěřenského fondu, zde zákon uvádí, že svěřenský fond je zřízen přijetím správy svěřenským správcem určeným zakladatelem s tím, že postačí, přijme-li správu jeden z více určených správců, a že svěřenský fond vznikne dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Zápis do evidence svěřenských fondů má konstitutivní, tj. právotvornou, povahu. Evidence se od 1. 1. 2018 řídí úpravou zákona č. 304/2013 Sb. Bude-li svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, dojde k jeho vzniku smrtí zůstavitele, tj. zakladatele, a zápis do evidence svěřenských fondů je pouze deklaratorní. Není dosud najisto postaveno, zda se povinnost zápisu svěřenského fondu do šesti měsíců ode dne účinnosti novely NOZ vztahuje také na již existující svěřenské fondy zřízení mortis causa, tj. pořízením pro případ smrti. Lze jen doporučit svěřenským správcům takovou evidenci provést. Uvedená šestiměsíční lhůta totiž běží pro svěřenské fondy již zřízené jednáním zakladatele za života. V případě, že již existující svěřenské fondy zápis do evidence neprovedou, sankcí je zánik správy, což by mohlo být až důvodem k zániku svěřenského fondu.

Pakliže by se správce funkce neujmul, resp. ani jeden z určených svěřenských správců by správu nepřevzal, připadalo by v úvahu užití ustanovení § 1455 odst. 2 NOZ, totiž, že by osoba s právním zájmem podala návrh soudu na určení nového svěřenského správce. Osobou mající právní zájem by mohl být zakladatel, obmyšlený, ale také například správce pozůstalosti u svěřenského fondu vznikajícího smrtí zůstavitele.

Od 1. 1. 2018 již neplatí původní znění ustanovení § 1451 NOZ, tj. že svěřenský fond založený zakladatelem za jeho života vznikne, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě. V případě, že je svěřenský fond založen jednáním zakladatelem pro případ smrti, vzniká okamžikem smrti zakladatele, a to bez ohledu na to, zda je určen správce či nikoli.

Pro srovnání quebecká úprava obsahuje navíc svěřenský fond zajišťovací, který vzniká rozhodnutím soudu a slouží například ke složení dlužného výživného. V tamní úpravě tedy lze dohledat tři typy vzniku trustu.

Účinky vzniku svěřenského fondu

Okamžikem vzniku, ať nastane kteroukoli z výše uvedených variant, dojde k vyčlenění majetku do nezávislého a odděleného vlastnictví. Vyčleněný majetek již není ve vlastnictví zakladatele, ale řídí se a slouží dle statutu svěřenského fondu. Má své účelové určení a osobu, která jej spravuje.

Movitá věc se stane vyčleněnou do svěřenského fondu okamžikem účinnosti smlouvy. Nemovitá věc podléhající zápisu do katastru nemovitostí pak okamžikem účinků vkladu. Do jakékoli evidence, nejen tedy do katastru nemovitostí, které věc podléhá, bude jako vlastník zapsán svěřenský správce, bude učen svými identifikačními údaji, ovšem s příponou "jako svěřenský správce". Tím se docílí oddělení vyčleněného majetku od správcova osobního (vlastního) majetku.

Důsledky úpadku

Dle platné právní úpravy svěřenský fond, ani jeho majetek, není způsobilý podlehnout insolvenčnímu řízení. Svěřenský fond totiž není subjektem. V případě úpadku správce není z logiky věci možné, aby se úpadek správce dotkl majetku ve svěřenském fondu. Správce pouze obhospodařuje majetek, pečuje o něj, spravuje jej. Není jeho vlastníkem ani držitelem.

Úpadek zakladatele má jiné následky. Jestliže zakladatel vyčlení majetek do svěřenského fondu v době, kdy nečiní žádná jednání, která by úpadek vyvolala, či jestli se nezbavuje majetku tímto způsobem z důvodu, že očekává vlastní úpadek, nedotkne se jeho následný úpadek svěřenského fondu. Jestliže ale jednání spočívající ve vyčlenění majetku bude v důvodné souvislosti s úpadkem zakladatele, mohli by se věřitelé zakladatele domáhat relativní neúčinnosti takového jednání.

Úpadek obmyšleného v určitých situacích zakládá práva věřitelů na uspokojení pohledávek z majetku, který obmyšlený nabyde ze svěřenského fondu. V případě, že by se jednalo o soukromý svěřenský fond, obmyšlený ví, že je obmyšleným k plnění ze svěřenského fondu, mohl by insolvenční správce požadovat vydání takového majetku ze svěřenského fondu. U diskrečních svěřenských fondů tomu pravděpodobně tak nebude, neboť správce určí, kdo bude obmyšleným, takové právo je tedy nejisté do okamžiku, než je rozhodnuto o tom, kdo je obmyšleným.

Důsledky exekuce

Dle ustanovení § 267b odst. 2 OSŘ je přípustné vést exekuci, jíž je postihován majetek ve svěřenském fondu, to platí jen pro povinnosti a dluhy samotného svěřenského fondu.

O exekucích vedených na majetek zakladatele, správce či obmyšleného obdobně platí to, co je uvedeno v sekci "důsledky úpadku". Bude-li se zakladatel zbavovat majetku s vědomím hrozby vedení exekuce, věřitel má právo se bránit námitkou relativní neúčinnosti jednání.

Vztah k dědickému právu

Ani v současné době však není jasné, zda majetek, který náleží zůstaviteli k datu jeho smrti, a který má přejít do svěřenského fondu zřízeného jeho pořízením pro případ smrti, je předmětem pozůstalosti, či nikoli. Tato otázka není jasná a dokonce ani není jasné, který názorový proud je v této věci převažující.

Pakliže je vyčleněný majetek součástí pozůstalosti až do potvrzení nabytí pozůstalosti, pak dojde v řízení k jeho projednání a přiznání zřízenému svěřenskému fondu. Obvyklá cena majetku bude podkladem například také pro výpočet povinného dílu nepominutelných dědiců.

Opačný názorový proud tvrdí, že k okamžiku smrti zůstavitele – zakladatele – vzniká svěřenský fond, na který v tomtéž okamžiku majetek přechází, a tedy tento nemůže být předmětem pozůstalosti. Tím by tedy bylo umožněno "uniknout" majetek z pozůstalosti.

Osoby zúčastněné na svěřenském fondu

Zakladatel

Zakladatel je osobou, která se rozhodne vyčlenit část svého majetku (či celý svůj majetek) a vložit jej do svěřenského fondu. Majetkem či jeho částí může být jakákoli věc – hmotná i nehmotná, právo či majetková hodnota, jejichž minimální, ani maximální hodnota není nijak limitována. Vyčleněným majetkem nemůže být pouze dluh zakladatele (není majetkem). Zakladatel se tedy zbavuje majetku ve prospěch svěřenského fondu. Výjimkou je situace, kdy je zakladatel současně správcem či obmyšleným. Z povahy věci je možné, aby zakladatelů bylo více. Musejí však majetek do svěřenského fondu vložit při jeho založení. Následné příspěvky do svěřenského fondu pozici zakladatele nezakládají. V případě svěřenského fondu založeného pořízením pro případ smrti je pluralita pojmově vyloučená, neboť společné pořízení pro případ smrti (například společná závěť více osob) není možné.

Svěřenský fond může být zřízen zakladatelem bezúplatně, zřízení však může být sjednáno i za úplatu nebo za jiné protiplnění.

Okamžikem vzniku svěřenského fondu přestává být vyčleněný majetek majetkem zakladatele, který nad ním ztrácí moc. Role zakladatele je velmi důležitá na počátku, tj. při vzniku svěřenského fondu, ale také v jeho průběhu či při splnění účelu svěřenského fondu a při následném vydání majetku obmyšlenému. Zakladatel je po celou dobu existence svěřenského fondu osobou, která má právní zájem na udržení majetku, dodržení účelu apod., aniž by tento právní zájem musel prokazovat.

Je-li vyčleňovaný majetek zatížen věcným právem, nedotýká se vyčlenění majetku do svěřenského fondu těchto věcných práv. Je-li však věc zatížena zákazem zcizení, je její jakákoli dispozice v rozporu s tímto právem a její včlenění do svěřenského fondu možné není. Zakladatel je oprávněn vyčlenit majetek, který dosud nevlastní, tj. budoucí majetek za podmínky, že jej nabyde. Například quebecká úprava pracuje s požadavkem jakéhosi minimálního vkladu při založení svěřenského fondu, aby se nestalo, že nedojde k vyčlenění žádného majetku. S tímto aspektem náš zákonodárce nepracoval.

Majetek ve svěřenském fondu je vázán statutem a jednáním správce. Zakladatel po vzniku svěřenského fondu není oprávněn měnit účel svěřenského fondu, okruh obmyšlených a svévolně ani osobu správce.

Zakladatel smí nabýt majetek při zániku svěřenského fondu v souladu s ustanovením § 1472 NOZ, tj. není-li obmyšleného, smí nabýt majetek zakladatel, není-li ani zakladatele, pak připadá majetek státu.

Svěřenský správce

Požadavky na osobu správce zákon nevyjmenovává, pouze s výjimkami požadavku svéprávnosti a toho, že musí jít o fyzickou osobu. Svěřenským správcem smí být tedy svéprávná fyzická osoba. Právnická osoba smí spravovat pouze svěřenský fond podle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech (ustanovení § 11 odst. 6 ZISF). Statut smí konstruovat požadavky na osobu správce, či náhradní správce, což lze všem zakladatelům doporučit. Zakladatel má také možnost ve statutu určit jiný způsob jmenování a odvolávání správce, tj. vodítko či postup, jak správce vybrat a ustanovit. Pokud zakladatel správce nejmenuje (v přiměřené lhůtě), ani ho nelze určit podle statutu fondu, pak je na návrh osoby, která má na jmenování právní zájem (např. obmyšleného), oprávněn správce jmenovat soud.

Z povahy role správce lze očekávat, že půjde o osobu, která je pro zakladatele důvěryhodná, nasnadě je požadavek loajality (který zahraniční právní úpravy bez ostychu do litery zákona zařazují). Zakladatel je primárně tím, kdo určí, kdo má spravovat jím vyčleněný majetek. Osoba správce by měla být osoba požívající důvěry a loajality vzhledem k zakladateli. Alespoň tak je tomu tedy v anglosaském právu, kde "trust“ doslova znamená "důvěra". Aby správce byl ve své široké a odpovědné funkci chráněn proti některým negativním důsledkům správy a proti nepříznivému vývoji ekonomické situace, neodpovídá správce za škodu na majetku způsobenou vyšší mocí, stárnutím nebo jiným přirozeným vývojem a běžným opotřebením. Správce není vlastníkem majetku ve svěřenském fondu, nicméně je oprávněn jej spravovat jako majetek cizí (podpůrně se použijí ustanovení o

Nahrávám...
Nahrávám...