dnes je 20.8.2022

Input:

Právní úprava družstva

19.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.5.1
Právní úprava družstva

Mgr. Pavla Krejčí

Definice

Družstvo je právnickou osobou a zároveň společenstvím neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání (§ 552 odst. 1 ZOK). Tato definice je definicí obecnou, na ni navazují definice některých zvláštních typů družstev. ZOK totiž kromě obecné právní úpravy vymezuje ještě:

a) bytové družstvo, jež může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb členů (§ 727 odst. 1 ZOK) – blíže o bytovém družstvu pojedná samostatná kapitola;

b) sociální družstvo, jež je družstvem, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje (§ 758 ZOK).

Kromě toho ještě zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, umožňuje vznik družstevních záložen (tzv. kampeliček).

Praxe pak samozřejmě rozeznává družstva dle náplně jejich činnosti – především družstva výrobní, zemědělská, spotřební, výrobní družstva invalidů apod. Tyto typy družstev však nemají samostatnou právní úpravu.

Předmět činnosti družstva

Družstvo jako právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má podle § 421 NOZ vždy postavení podnikatele, a to i v případech, kdy není založeno za účelem podnikání. Za podnikatele jsou tedy považována i bytová a sociální družstva.

Družstvo může být založeno jak za účelem podnikání, tak za účelem jiným než podnikatelským (§ 2 odst. 1 ZOK). Výkon jiné než podnikatelské činnosti je družstvo oprávněno provozovat pouze v případech, pokud tak činí za účelem podpory svých členů nebo třetích osob, což vyplývá ze základní definice družstva obsažené v § 552 ZOK.

To je rozdíl od společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, kdy tyto společnosti mohou provozovat nepodnikatelskou činnost i ve prospěch jiného obecného účelu (nikoliv pouze ve prospěch svých členů nebo třetích osob). Pokud se týká družstev, která nejsou zakládána za účelem podnikání, nejčastěji se lze v praxi setkat s bytovými družstvy založenými za účelem zajištění bytových potřeb svých členů.

Jádro právní úpravy družstev nalezneme v zákonu o obchodních korporacích, především v § 552 a násl. ZOK. Pokud se týká družstev bytových, pak je třeba právní úpravu hledat také v rámci právní úpravy nájemní smlouvy, která je obsažena v zákoníku občanském (příkladem může být § 2240 NOZ). Další zákon, který za určitých okolností může mít na fungování družstva vliv, je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní právní úprava je pak obsažena v zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Protože družstevní záložny tvoří zcela specifický druh družstev, nebudeme se o nich dále v této publikaci zmiňovat.

Obchodní firma

Základním identifikačním znakem družstva je jeho obchodní firma. Obchodní firma družstva je jméno, pod kterým je družstvo zapsáno v obchodním rejstříku (§ 423 ZOK). Povinnou součástí firmy je dodatek označující právní formu – tedy družstvo. Firma bytového družstva musí obsahovat dodatek (označení) "bytové družstvo“ (§ 727 ZOK) a firma sociálního družstva musí obsahovat označení "sociální družstvo“. Pokud se týká samotné podoby obchodní firmy, pro ni platí stejná pravidla jako pro obchodní firmy obchodních společností. Tato pravidla jsou upravena v § 423 až § 428 NOZ. Asi nejdůležitějším pravidlem je, že obchodní firma musí družstvo tzv. individualizovat, tzn. zřetelně odlišit od jiných osob. Obchodní firma proto nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě (§ 424 NOZ).

Obchodní firma družstva se skládá z kmene a dodatku.

Ochrana obchodní firmy

Stejně jako obchodní firma obchodních společností podléhá obchodní firma družstev ochraně. Základní principy ochrany obchodní firmy jsou stanoveny v § 135 NOZ, tedy u obecné právní úpravy názvu právnické osoby. Pokud bude družstvo dotčeno na svých právech neoprávněným užíváním své obchodní firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav.

Sídlo družstva

Dalším pojmovým a identifikačním znakem družstva je jeho sídlo (§ 136 NOZ). Je to místo, kde je možné s družstvem navázat kontakt a které má význam i při určování místní příslušnosti soudů či jiných orgánů. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. NOZ zachoval princip tzv. formálního (zapsaného/fiktivního) pojetí sídla, neboť postačí v obchodním rejstříku uvést jako sídlo družstva adresu, která je objektivně způsobilá sídlem být, bez zřetele k tomu, zda takto označené místo sídlem družstva také skutečně je.

Každý se však může dovolat skutečného sídla družstva a proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže družstvo namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Fiktivní sídlo a právní titul k užívání

V souvislosti s fiktivním sídlem je však třeba zdůraznit, že i k fiktivnímu sídlu musí mít družstvo právní titul k jeho užívání. Musí tedy být buď vlastníkem nemovitosti, bytu či jiného prostoru, ve kterých umístí své sídlo, nebo musí mít na užívání takové nemovitosti, bytu či jiného prostoru uzavřenu jinou smlouvu. Právní titul k užívání sídla musí družstvu svědčit po celou dobu, kdy má sídlo v daných prostorách umístěno. Pokud družstvo užívá jako sídlo nemovitost, byt či jiné prostory, které jsou ve vlastnictví třetí osoby, postačí, pokud právní důvod užívání doloží rejstříkovému soudu písemným souhlasem s umístěním sídla vystaveným vlastníkem takové nemovitosti, bytu nebo jiného prostoru, případně též písemným prohlášením osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo jiným prostorem jinak nakládat. Prohlášení se dokládá k návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

V případě, že je sídlo družstva umístěno v nemovitosti, bytu či jiném prostoru, které jsou ve vlastnictví družstva, nemusí být obchodnímu rejstříku dokládán výpis z katastru nemovitostí, respektive rejstříkový soud si výpis zajistí vlastními prostředky.

Ve stanovách družstva se nemusí uvádět úplná adresa sídla, ale postačí jen název obce (např. Praha, Brno atd.). Uvedení pouhého názvu obce je praktické, neboť při přesídlení v rámci obce není třeba měnit stanovy. Do obchodního rejstříku se však zapíše úplná adresa sídla.

Členové družstva

Členy družstva mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Členství fyzické osoby může být podmíněno pracovním vztahem k družstvu (§ 579 ZOK). V takovém případě se členem může stát pouze fyzická osoba, která je způsobilá k uzavření pracovní smlouvy. Zvláštní právní úprava platí pro bytová družstva (k tomu viz samostatná kapitola).

Počet členů družstva

Družstvo musí mít nejméně tři členy (§ 552 odst. 2 ZOK). Po celou dobu trvání družstva musí být tato podmínka splněna.

Členové družstva neručí za závazky družstva. Stanovy ale mohou určit, že členové družstva nebo někteří z nich mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu tzv. uhrazovací povinnost přesahující členský vklad na krytí ztrát družstva (§ 587 a násl. ZOK). Uhrazovací povinnost člena však nemůže přesáhnout trojnásobek členského vkladu (§ 588 odst. 1 ZOK).

Vznik členství

Členství v družstvu může vzniknout po splnění zákonných podmínek a podmínek daných stanovami družstva:

a) při založení družstva dnem vzniku družstva;

b) za trvání družstva dnem rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí za člena nebo pozdějším datem uvedeným v tomto rozhodnutí; o přijetí do družstva v takovém případě rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán družstva určený stanovami (s výjimkou kontrolní komise);

c) převodem nebo přechodem družstevního podílu;

d) jiným zákonem stanoveným způsobem.

Pokud je podle stanov podmínkou členství pracovní poměr člena k družstvu a nevyplývá-li ze stanov něco jiného, vzniká členství dnem, který je sjednán jako den vzniku pracovního poměru. Podrobnější podmínky vzniku členství mohou upravit stanovy družstva.

V případě že má členství vzniknout při založení družstva nebo za trvání družstva rozhodnutím příslušného orgánu družstva, je podmínkou vzniku členství písemné prohlášení zakladatelů družstva o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu dle § 560 odst. 1 nebo 2 ZOK a splnění vkladové povinnosti k základnímu či vstupnímu vkladu. Podmínkou může též být vznik pracovního poměru, pokud tak stanoví zákon nebo stanovy družstva.

Základní kapitál

Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem základních členských vkladů. Základní kapitál družstva se na rozdíl od základního kapitálu obchodních společností nezapisuje do obchodního rejstříku. Jeho výše je v průběhu existence družstva proměnlivá a odvíjí se od počtu členů družstva.

Vklady členů družstva

ZOK rozeznává několik typů vkladů členů družstva:

a) Základní členský vklad – základním členským vkladem se musí na základním kapitálu družstva podílet každý člen družstva. Jeho výše vyplývá ze stanov družstva [§ 553 písm. c) ZOK]. Jeho splacení je podmínkou pro vznik členství v družstvu, pokud stanovy neumožňují splacení pouze vstupního vkladu. Výše základního členského vkladu musí být stanovena pro všechny členy ve stejné výši (§ 564 odst. 2 ZOK). V průběhu existence družstva může dojít ke zvýšení či snížení základního členského vkladu.

Ke zvýšení základního členského vkladu může dojít buď:

1) Doplatky, pokud s takovým postupem počítají stanovy družstva (§ 566 ZOK). Stanovy mohou být o možnost zvýšení základního členského vkladu doplatky doplněny. Pro tento případ však platí pro družstevníky ochranná doba 90 dnů, která musí uplynout mezi změnou stanov a přijetím rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu. Rozhodnout o tomto postupu může pouze členská schůze družstva. Lze k němu však přistoupit pouze jednou za tři roky. Zároveň je zákonem stanovena maximální výše, na kterou může být základní členský vklad zvýšen; platí, že se nemůže jednat o více než trojnásobek výše základního členského vkladu v době rozhodnutí (§ 566 ZOK). Zvláštní právní úprava pro zvýšení základního členského vkladu doplatkem platí pro bytová družstva (§ 732 ZOK – k tomu zvláštní kapitola o bytových družstvech).

2) Z vlastních zdrojů družstva (§ 567 ZOK) – v takovém případě se základní členský vklad zvyšuje poměrně všem členům družstva. Ustanovení § 567 ZOK pak stanoví přesný postup a podmínky, za nichž k tomuto způsobu zvýšení může dojít.

Pravidla pro snížení základního členského vkladu jsou stanovena v § 568 a násl. ZOK. O snížení základního členského vkladu rozhoduje vždy členská schůze. Představenstvo družstva je povinno zveřejnit rozhodnutí členské schůze o snížení základního členského vkladu a jeho výši v Obchodním věstníku do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s odstupem 30 dnů. Zároveň je představenstvo povinno vyzvat písemně všechny známé věřitele družstva, jejichž pohledávky vůči družstvu vznikly před přijetím tohoto usnesení členské schůze, aby přihlásili své pohledávky vůči družstvu ve lhůtě 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení o snížení základního členského vkladu v Obchodním věstníku. Tato povinnost na představenstvo nedopadá pouze tehdy, pokud dochází ke snížení základního členského vkladu za účelem úhrady ztráty družstva. Družstvu pak vzniká povinnost poskytnout věřiteli, který včas přihlásí své pohledávky vůči družstvu, přiměřené zajištění dle pravidel uvedených v § 569 až 571 ZOK.

b) Vstupní vklad – stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku členství v družstvu není splnění celého základního členského vkladu, nýbrž pouze jeho části, tzv. vstupního vkladu. Vkladová povinnost v rozsahu rozdílu mezi základním členským vkladem a vstupním vkladem pak musí být splněna ve lhůtě určené ve stanovách, která však nesmí být delší než 3 roky (§ 564 odst. 3 ZOK).

c) Další členský vklad – součet dalšího členského vkladu se základním členským vkladem tvoří členský vklad člena družstva. Další členský vklad nemusí být – na rozdíl od základního členského vkladu – vůbec po členovi vyžadován a jeho výše může být rozdílná pro jednotlivé členy. Každý člen se může zavázat k poskytnutí i více dalších členských vkladů, pokud tak určují stanovy

Nahrávám...
Nahrávám...