JUDr. Michal Zeman
V rámci odborné i veřejné diskuze je v současné době velmi aktuálním tématem zákon č. 340/2015 Sb., zákon o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2016.
Zákon o registru smluv přináší zásadní změny do českého právního řádu ve vztahu k soukromoprávním smlouvám, smlouvám o poskytnutí dotací a smlouvám o finanční výpomoci, jejichž subjektem jsou vybrané veřejnoprávní subjekty uvedené v § 2 ZRS. Zákon o registru smluv pak proklamuje dosavadní a pokračující vývoj veřejné správy související s její digitalizací a zvýšením její efektivity. Přijetí zákona ve svém důsledku umožňuje větší veřejnou kontrolu správy a hospodaření veřejnoprávních subjektů s veřejnými prostředky.
Cílem tohoto příspěvku je poskytnutí obecného přehledu ohledně zákona o registru smluv, kdy samotný vývoj aplikační a výkladové praxe tohoto zákona bude nutné v následujících letech bedlivě sledovat a zcela jistě bude zájmem odborné i veřejné diskuze.
NahoruPředmět úpravy zákona o registru smluv a účinnost zákona
Zákon o registru smluv upravuje zvláštní podmínky účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv prostřednictvím registru smluv a registr smluv.
Účinnost zákona o registru smluv nastala dnem 1. 7. 2016 a tento zákon se vztahuje na v tomto zákoně uvedené smlouvy uzavřené po tomto datu. Zákonodárce současně stanovil odloženou účinnost "sankčních" ustanovení § 6 a 7 ZRS (odložená účinnost nezveřejněné smlouvy a zrušení nezveřejněné smlouvy), která nabývají účinnosti teprve dnem 1. 7. 2017. Shora uvedená odložená účinnost "sankčních" ustanovení § 6 a 7 ZRS je současně rozšířena i ustanovením § 9 tohoto zákona, které stanovuje aplikovatelnost "sankčních" ustanovení teprve na smlouvy uzavřené po 1. 7. 2017.
Dle důvodové zprávy k zákonu o registru smluv je odložená účinnost odůvodněna skutečností, že ke dni účinnosti zákona o registru smluv zatím nejsou vydána prováděcí nařízení vlády upravující bližší podrobnosti ohledně způsobu vkládání dokumentů do registru smluv.
Od data 1. 7. 2016 je tedy povinností smluvních stran zveřejňovat smlouvy dle podmínek uvedených v zákoně o registru smluv. Sankční ustanovení dle § 6 a 7 ZRS spočívající v odložení účinnosti a případném zrušení smlouvy se však uplatní teprve na smlouvy uzavřené po 1. 7. 2017.
NahoruUveřejňované dokumenty
Zákon o registru upravuje uveřejňované dokumenty v ustanovení § 2. Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňují:
-
soukromoprávní smlouvy,
-
smlouvy o poskytnutí dotace,
-
smlouvy o návratné finanční výpomoci,
jejichž stranou je:
-
Česká republika,
-
územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
-
státní příspěvková organizace,
-
státní fond,
-
veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
-
dobrovolný svazek obcí,
-
regionální rada regionu soudržnosti,
-
příspěvková organizace územního samosprávného celku,
-
ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
-
obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
-
státní podnik nebo národní podnik,
-
zdravotní pojišťovna,
-
Český rozhlas nebo Česká televize,
-
právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.
Povinné uveřejňování smluv dle zákona o registru smluv se neuplatní u shora uvedených subjektů v případě, že je některý ze shora uvedených subjektů založen dle jiného než českého práva a tento subjekt působí převážně mimo území České republiky.
NahoruVýjimky z povinnosti uveřejnění
Ustanovení § 3 ZRS současně stanovuje níže uvedené výjimky z povinnosti uveřejnění.
Nahoru Informace, které nelze poskytnout na základě svobodného přístupu k informacím
Zákon o registru smluv primárně stanovuje v ustanovení § 3 odst. 1, že postupem dle tohoto zákona se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu dle zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informacím.
Postupem dle tohoto ustanovení zákona o registru smluv tak nelze zveřejnit např. utajované informace, osobní údaje, obchodní tajemství, informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a autorského práva, nebo informace o plnění úkolů zpravodajských služeb.
Zákonodárce v důvodové zprávě stanovuje, že pokud by zveřejňovaný dokument tyto informace obsahoval, je třeba je ze zveřejňovaného dokumentu vyloučit. Pokud tedy zveřejňovaný dokument tyto informace obsahuje, neznamená to nezveřejnění dokumentu jakožto celku, nýbrž pouze té části, která předmětné informace obsahuje.
Od zákazu zveřejňovat informace, které nelze poskytnout na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, není možné se odchýlit a je nutné jej vždy dodržovat.
NahoruSmlouvy dle § 3 odst. 2 ZRS
Dle důvodové zprávy k zákonu o registru smluv se jedná o výjimky fakultativní povahy, kdy není povinností tyto smlouvy zveřejňovat. Na druhé straně nic nebrání zveřejnění takové smlouvy dle podmínek zákona o registru smluv na základě rozhodnutí veřejného orgánu.
Ustanovení § 3 odst. 2 ZRS stanovuje, že povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na:
-
smlouvy vzniklé v rámci právního jednání s fyzickou osobou, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti; to neplatí, jde-li o převod vlastnického práva osoby uvedené v § 2 odst. 1 ZRS k hmotné nemovité věci;
-
technické předlohy, návody, výkresy, projektovou dokumentaci, modely, způsoby výpočtu jednotkových cen, vzory a výpočty;
-
smlouvy, které se týkají činnosti zpravodajských služeb a Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo činnosti orgánů činných v trestním řízení při předcházení trestné činnosti, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky;
-
smlouvy, jejichž plnění je prováděno převážně mimo území České republiky;
-
smlouvy uzavřené adhezním způsobem, jejichž smluvní stranou je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e), k), l) nebo n) ZRS, s výjimkou smluv uzavřených na základě zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách;
-
smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a činnosti správců jejich kapitol;
-
smlouvy uzavřené na komoditní burze, na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci anebo jiným obdobným postupem, s nímž je spojen zvláštní způsob přechodu nebo převodu vlastnického práva;
-
smlouvy, jejichž alespoň jednou smluvní stranou je akciová společnost, jejíž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu, jde-li o akciovou společnost, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými…