dnes je 15.8.2022

Input:

Smlouva o úschově

11.5.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.12.1
Smlouva o úschově

JUDr. Michal Zeman

Pestrost lidského života s sebou přináší celou řadu situací, kdy je nutné nebo vhodné složit věc do úschovy. Smlouva o úschově je tradičním smluvním typem vycházejícím z římského práva a řadí se mezi smluvní typy, se kterými přicházíme do styku poměrně pravidelně. V běžném životě je smlouva o úschově uzavírána například při úschově automobilu při odletu na dovolenou na letištním parkovišti, při odložení kabátu do šatny při návštěvě divadla nebo při uschování lyží na sjezdovce na zimní dovolené.

V obecné rovině lze shrnout, že zásadní uplatnění v praktickém životě má smlouva o úschově v případech nákupu nebo prodeje nemovitosti, kdy úschova kupní ceny u nezávislého schovatele zajišťuje řádný průběh celého procesu prodeje nemovitosti a úschova kupní ceny se řadí mezi zaběhlou praxi na realitním trhu.

Povaha smlouvy o úschově

Smlouva o úschově je jako samostatný smluvní typ upravena v ustanoveních § 2402 až 2414 NOZ. Platná právní úprava vnitřně rozlišuje úpravu smlouvy o úschově na obecnou část (§ 2402 až 2408 NOZ) a zvláštní úpravu úschovní smlouvy při úschově cenného papíru (§ 2409 až 2414 NOZ).

Podstata smlouvy o úschově spočívá v povinnosti schovatele převzít věc a tuto věc opatrovat pro uschovatele, jak je uvedeno v ustanovení § 2402 NOZ. Schovatel je povinen věc opatrovat osobně, avšak mezi smluvními stranami může být ujednáno, že schovatel může věc odevzdat do úschovy jinému schovateli.

Jak plyne z dikce zákonné úpravy, může být předmětem úschovy zásadně věc. Výjimku z této zásady tvoří možnost úschovy zvířat, která v právním smyslu věcmi nejsou. Z praktického pohledu je smlouva o úschově uzavírána především při procesu prodeje a koupě nemovitostí za účelem zajištění řádného procesu nakládání s nemovitostmi.

NOZ upravuje vedle smlouvy o úschově i druhou smlouvu – tzv. "schovacího typu", a to konkrétně smlouvu skladovací, která je samostatným smluvním typem a je upravena v ustanoveních § 2415 až 2429 NOZ. Smlouva skladovací nachází své uplatnění především v podnikatelské sféře při skladování zboží nebo komodit a jejím specifikem je na rozdíl od smlouvy o úschově i její bezpodmínečná úplatnost. Dle § 2415 odst. 2 NOZ platí vyvratitelná právní domněnka, že je-li opatrování věci předmětem podnikání skladovatele, má se za to, že strany uzavřely smlouvu o skladování.

Forma smlouvy

Přestože NOZ nepředepisuje smlouvě o úschově její písemnou formu, lze písemnou formu v každém případě pouze a jedině doporučit, a to především za účelem minimalizace případných sporů mezi smluvními stranami.

Dle platné právní úpravy obsažené v ustanovení § 560 NOZ je povinná písemná forma pouze u smluv, kterými se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i u takových smluv, kterými se takové právo mění nebo ruší. Písemnou formu však lze i s ohledem na zásadu "dobré smlouvy dělají dobré přátele" jedině doporučit.

Smluvní strany a jejich povinnosti

Smluvní strany smlouvy o úschově jsou terminologicky označeny jako:

  • schovatel (osoba, v jejímž držení je věc),

  • uschovatel (osoba, která bude věc uschovávat).

Mezi základní povinnosti schovatele patří především věc převzít, věc řádně opatrovat a věc vrátit.

Ohledně povinnosti schovatele věc převzít je vhodné vždy doporučit u věcí jednotlivě určených popsat stav věci v samotné smlouvě o úschově, popřípadě uvést stav věci v předávacím protokolu, a to ideálně společně s fotodokumentací, popřípadě videodokumentací.

Pan Nováček převzal do úschovy od pana Starého hodinky značky TISSOT. Dva dny po vrácení hodinek obdržel pan Nováček doporučený dopis, ve kterém mu pan Starý sděluje, že hodinky mají poškrábané sklíčko a pásek jeví známky užívání ve vodě. Přestože by bylo v případném soudním sporu důkazní břemeno na straně pana Starého, mohlo být v daném případě předejito sporu řádným popisem stavu věci, ať již ve smlouvě, nebo v předávacím protokolu.

Povinnost schovatele věc řádně opatrovat patří mezi nejdůležitější povinnosti schovatele. Způsob opatrování věci má být dle § 2403 odst. 1 NOZ primárně vykonáván dle způsobu ujednaného ve smlouvě. Pokud však způsob opatrování není ve smlouvě určen, je povinností schovatele opatrovat věc tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a možnostem schovatele.

Schovatel není oprávněn užívat převzatou věc bez souhlasu uschovatele. Bez souhlasu uschovatele není schovatel oprávněn umožnit užívání schované věci ani třetím osobám a dát věc dále do úschovy třetím osobám. V případě porušení této odpovědnosti odpovídá schovatel za veškerou způsobenou škodu, a to i za škodu nahodilou. Výjimku z tohoto pravidla tvoří situace, kdy k takovému nakládání s věcí existuje nezbytný důvod, což může být v praxi např. nepředvídatelná okolnost nebo jednání spočívající v zabránění vzniku škody na převzaté věci.

Manželé Cvrčkovi pořídili své dceři k jejím narozeninám po několikaletém naléhání závodního překážkového koně. Po jednom ze závodů se manželé Cvrčkovi nestačili s koněm vrátit do svých stájí a z tohoto důvodu ustájili koně po předchozí domluvě přes noc u svého známého, pana Skokana. Pan Skokan si chtěl koně vyzkoušet na závodní dráze a bez svolení jeho majitelů se jel brzy ráno na koni projet. V důsledku ranní rosy však došlo k uklouznutí koně a drobnému zranění kopyta, které si vyžádalo léčení koně po dobu sedmi dnů. Pan Skokan v důsledku užití uschovaného zvířete bez svolení manželů Cvrčkových odpovídá za veškerou způsobenou škodu, a je tak nucen hradit veškeré léčebné výdaje a případný ušlý zisk. Pan Skokan by v případě vážného zranění koně odpovídal i za nemateriální újmu, což se však v daném konkrétním případě nestalo.

Povinnost schovatele věc vrátit částečně souvisí s povinností schovatele věc převzít, kdy i v tomto bodě lze doporučit, aby byl stav vrácené věci řádně zadokumentován. V případě smluv o úschově uzavřených na dobu určitou je povinností schovatele vrátit věc uschovateli na jeho požádání i před uplynutím ujednané doby úschovy. Schovatel však nemá právo vrátit věc uschovateli před skončením sjednané doby úschovy a jeho povinností je opatrovat věc po celou dobu trvání smluvního vztahu. Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy schovatel nemůže pro nepředvídatelnou okolnost věc bezpečně nebo bez vlastní škody opatrovat. V případě smluv o úschově, ze kterých není zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel kdykoliv žádat vrácení věci a schovatel může věc kdykoliv vrátit.

Pan Čermák byl v rozvodovém řízení a ve strachu před poškozením své kompletní sady komiksů Čtyřlístek ze strany své manželky se rozhodl, že si tyto komiksy uschová ke svému známému, panu Klášterkovi. Smlouva o úschově byla uzavřena na dobu dvou let s tím, že pan Klášterka si může komiksy sám přečíst. Po půl roce ode dne předání komiksů se však pan Čermák ke své manželce rozhodl vrátit a návrh na rozvod manželství byl vzat zpět. Pan Čermák se tedy obrátil na pana Klášterku a požádal jej o vrácení svých komiksů. Pan Klášterka odmítl komiksy panu Čermákovi vrátit před uplynutím sjednané doby s odůvodněním, že si komiksy ještě nepřečetl celé.

Nahrávám...
Nahrávám...