dnes je 4.12.2022

Input:

Smluvní zastoupení zadavatele

23.11.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7
Smluvní zastoupení zadavatele

Mgr. Jan Šulc

Zákon o zadávání veřejných zakázek výslovně zakotvuje v § 43 ZZVZ možnost zadavatele se při provádění úkonů podle tohoto zákona, tj. úkonů jakkoliv souvisejících se zadávacím řízením, nechat smluvně zastoupit jinou osobou. Zákon hovoří přímo o smluvním zastoupení, nicméně k uzavření takové smlouvy nestanoví písemnou formu. Lze tedy dovodit, že smlouva o zastoupení zadavatele může být uzavřena i ústně, přičemž prokázána by byla plnou mocí, avšak písemná forma je nepochybně pro obě strany smluvního vztahu jistější a v praxi bude více méně pravidlem. Zástupcem pak může být jakákoliv osoba, tj. jak fyzická, tak právnická.

Za dodržení pravidel stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek nese i nadále odpovědnost zadavatel. Nelze však vyloučit případnou povinnost zástupce k náhradě škody, kterou svým jednáním zadavateli způsobí.

Taxativně jsou pak v zákoně vymezeny úkony, které musí zadavatel bez ohledu na zastoupení učinit vždy sám. Jsou jimi: výběr dodavatele, vyloučení účastníka zadávacího řízení, zrušení zadávací řízení a rozhodnutí o námitkách. Výjimku v tomto směru tvoří pouze prokurista a v případě příspěvkové organizace její zřizovatel, který ji zastupuje.

Střet zájmů

Jedním ze základních pravidel zadávání veřejných zakázek je nepochybně vyloučení střetu zájmů. Zadavatel je v souladu s ustanovením § 44 ZZVZ povinen postupovat tak, aby ke střetu zájmů nedocházelo. Toto ustanovení navazuje na základní zásady zadávání veřejných zakázek, jak jsou uvedeny v § 6 zákona. Zadavatel musí dbát na to, aby veškeré jeho úkony byly činěny pouze s ohledem na jeho objektivní potřeby a aby nebyly jakkoliv ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

V případech postupu zadavatele podle § 42 nebo § 43 zákona, tj. když zadavatel jmenuje komisi, přizve externí odborníky nebo se nechá v zadávacím řízení zastoupit, je povinen si vyžádat písemná čestná prohlášení všech těchto osob (členů komise, přizvaných odborníků či osob, které ho zastupují) o tom, že nejsou ve střetu zájmů. V případě, že přizvaným odborníkem nebo osobou zastupující zadavatele je právnická osoba, předloží čestné prohlášení tato právnická osoba. Jakmile zadavatel zjistí, že k nějakému střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Takovým opatřením je především zajištění toho, aby se taková osoba na zadávacím řízení na straně zadavatele dále nepodílela. Není-li to možné, zejména v případě kdy střet zájmů již ovlivnil stanovení zadávacích podmínek, zadavatel vyloučí zvýhodněného účastníka zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ, nebo zadávací řízení zruší.

Zákon pak přímo stanoví, co se považuje za střet zájmů. Jedná se o situace, kdy zájmy osob, které se buď podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají, případně by mohly mít vliv na jeho výsledek, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Takovými zájmy, které ohrožují nestrannost uvedených osob, zákon rozumí zájem získat osobní výhodu nebo zájem o snížení majetkového či jiného prospěchu zadavatele.

Předkládání dokladů

Zákon v § 45 ZZVZ podrobně upravuje způsoby, jakými může/musí dodavatel předkládat doklady požadované zákonem či zadavatelem. Pokud se doklad předkládá v běžné listinné podobě, postačí kopie takového dokladu, ledaže zákon v konkrétním případě stanoví jinak. Protože se v citovaném ustanovení nehovoří o úředně ověřené kopii, předkládá se v těchto případech kopie prostá. Zadavateli je nicméně ustanovením § 46 odst. 1 (objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů) dána možnost požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie toho kterého dokladu. V případě, že dodavatel není z objektivních důvodů, které nejsou na jeho straně, schopen předložit požadovaný doklad, dává mu zákon možnost předložit namísto něj jiný rovnocenný doklad.

Pokud je vyžadován doklad podle právního řádu České republiky a dodavatel má sídlo či bydliště v jiném státě, může předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. V takovém případě je ale nutné jej předložit s překladem do českého jazyka. Tento překlad nemusí být úředně ověřený, nicméně má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může po dodavateli žádat předložení úředně ověřeného překladu předmětného dokladu, a to tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Výjimku zde tvoří pouze

Nahrávám...
Nahrávám...