dnes je 28.3.2024

Input:

Základní druhy cenných papírů

15.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2
Základní druhy cenných papírů

Mgr. Jana Rejtarová

Akcie

Akcie je upravena v zákoně o obchodních korporacích, podle jehož ustanovení § 256 odst. 1 ZOK je akcie cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Zákon již nepodává taxativní výčet druhů akcií, proto může společnost vydat akcie kmenové, kusové, prioritní, případně akcie, s nimiž jsou spojena zvláštní práva. Základní kapitál akciové společnosti je rozdělen na akcie. Akcionář je společníkem společnosti a prostřednictvím akcií se podílí na chodu společnosti, na zisku a na hlasování, je držitelem dalších práv spojených s vlastnictvím akcie. Podrobnější úpravu obsahují kromě zákona stanovy akciové společnosti. Akcie mohou být vydány na jméno či na doručitele (ty však již nemohou být v listinné podobě, pouze v zaknihované či imobilizované). Není-li před zápisem do obchodního rejstříku uhrazen emisní kurs akcií upisovatelem, vydá mu společnost namísto akcie zatímní list; jeho charakteristickým znakem je tak dočasnost, neboť po splacení emisního kursu společnost zatímní list vymění za akcii. Novinkou je úprava tzv. kusových akcií, které nemají jmenovitou hodnotu, ale představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti (podíl na základním kapitálu je určen podle počtu kusových akcií). Jejich vydání musí být připuštěno ve stanovách.

Opční list je cenným papírem rovněž upraveným zákonem o obchodních korporacích. S opčním listem spojuje akciová společnost, která jej vydá, právo na přednostní upsání akcií. Opční list je vždy cenným papírem na doručitele.

Kupón je upraven v NOZ, není typickým cenným papírem, neboť právo v něj vtělené spočívá v právu na výnos z jiného cenného papíru, například na výnos z akcie. Zpravidla půjde o nárok na opětující se plnění. Kupón je cenným papírem na doručitele a je vydáván na kupónovém archu, na něj lze umístit jen omezený počet kupónů. Pokud je s kupónem vydán tzv. talón, představuje nárok na vydání nového kupónového archu. Základní informace musí být uvedeny přímo v kupónu, tj. údaje o emitentovi a druhu cenného papíru, výši výnosu či alespoň způsobu jeho určení a konečně informace o tom, kdy a kde lze nárok na výnos uplatnit.

Hromadná listina je takový cenný papír, který může nahradit zastupitelné cenné papíry. Zastupitelné cenné papíry jsou takové, které jsou vydány stejným emitentem, jsou stejného druhu, ve stejné formě a ze kterých vznikají stejná práva. NOZ výslovně zavádí možnost nahrazení podpisu emitenta otiskem razítka na listině za předpokladu, že obsahuje ochranné prvky proti zneužití. Typickým příkladem zastupitelného cenného papíru jsou především akcie, zatímní listy či dluhopisy. Zákon klade na vydání hromadné listiny stejné nároky jako na jednotlivý cenný papír. Vlastník hromadné listiny může požádat o její výměnu za jednotlivé cenné papíry.

Hromadnou listinu nelze při převodu rozdělit na podíly, tj. vlastník hromadné listiny ji nemůže převést na více osob, takovou možnost zákon výslovně zapovídá. Hromadná listina může být vlastnictvím několika osob pouze v případě dědění, tj. při přechodu vlastnictví. Řešením při převodu vlastnictví je výměna hromadné listiny za individuální cenné papíry.

Kmenový list

Zákon o obchodních korporacích nově umožňuje, aby byl podíl společníka společnosti s ručením omezeným představován tzv. kmenovým listem. Kmenový list je cenný papír na řad a lze ho vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír, nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

Směnka

Směnka je velmi praktickým zajišťovacím institutem, který je využíván nejen v obchodních, ale také v soukromoprávních vztazích, zaslouží si tak zvýšenou pozornost. Na první pohled by se mohlo zdát, že směnku zvládne napsat každý, nicméně zákon je velmi striktní co do dodržování povinných obsahových náležitostí. Směnečné právo je téměř komplexně upraveno samostatným předpisem, a to zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, který je tvořen převážně kogentními ustanoveními. Odchylky od tohoto zákona jsou tedy možné pouze tam, kde je to výslovně stanoveno.

Definice směnky

Směnka je listinný cenný papír se zákonem předepsaným obsahem, ve kterém se výstavce zavazuje zaplatit jiné osobě určitou peněžitou částku (tzv. směnka vlastní), anebo výstavce přikazuje směnečnému dlužníkovi, aby zaplatil konkrétní třetí osobě (tzv. směnka cizí). Směnka nemůže být emitována v zaknihované podobě. Práva vyplývající ze směnky jsou přímo spjata s existencí listiny, na které je směnka vyhotovena. Zničením takové listiny zanikají i směnečná práva a povinnosti z ní vyplývající. Směnka může mít formu cenného papíru na jméno nebo na řad. Úplná směnka vždy musí znít ve prospěch konkrétně určené osoby, proto nepřipadá v úvahu forma směnky na doručitele.

Směnka nemusí být nutně sepsána na klasickém listu papíru, ale i na jiné hmotné věci, jako např. ubrousku, ale i dřevěné destičce apod. V praxi se však nejvíce používají tzv. směnečné formuláře.

Převody směnek

Směnku lze vždy převádět rubopisem (tzv. indosamentem), i když nebyla vystavena na řad. Pomocí indosamentu převodce (tzv. indosant) převádí směnku na nabyvatele (tzv. indosatáře). Převoditelnost směnky na řad lze však do budoucna vyloučit připojením doložky "nikoli na řad". V tomto případě se ze směnky stává tzv. rektasměnka, která je převoditelná pouze cesí (postoupením pohledávky).

Druhy směnek

Zákon směnečný a šekový rozlišuje dva druhy směnek, a to směnku vlastní a směnku cizí, přičemž pro každou z nich stanoví obligatorní obsahové náležitosti, které je vždy nutné dodržet, aby daná listina byla platnou směnkou. Směnka vlastní představuje slib výstavce, že v určitý den a na určitém místě zaplatí sumu určenou ve směnce oprávněné osobě – majiteli směnky. Směnka cizí obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce adresovaný určité osobě (tzv. směnečníkovi), aby v určitý den a na určitém místě zaplatila oprávněné osobě (majiteli směnky) přesně stanovenou sumu určenou ve směnce.

Přijetí směnky cizí

K tomu, aby u směnky cizí vznikl směnečníkovi přímý dlužnický závazek, je nutné, aby směnečník jemu adresovaný příkaz platit akceptoval neboli přijal. Přijetí směnky je učiněno písemně přímo na směnku a

Nahrávám...
Nahrávám...