dnes je 8.12.2022

Input:

Zvláštní způsoby uzavření smluv

12.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.5
Zvláštní způsoby uzavření smluv

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Dražba

Jako zvláštní způsob uzavření smlouvy označuje nová právní úprava dražbu. Příslušné ustanovení lze najít v § 1771 NOZ. Pro pořádek je nutno konstatovat, že se jedná o institut soukromého práva, který je potřeba odlišit od veřejnoprávního institutu dražby, od nějž momentálně odhlédneme.

Ustanovení § 1771 NOZ je poměrně stručné. Uvádí pouze, že při dražbě je smlouva uzavřena příklepem a již učiněná nabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídka nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem.

NOZ se nezabývá ani osobou dražebníka, ani účastí na dražebním jednání, ani samotným procesem dražby (výjimkou je ustanovení odstavce druhého zmíněného ustanovení, které stanoví, že již učiněná nabídka se zruší, pokud je podána vyšší nabídka nebo pokud se dražba ukončí jinak než příklepem). Domníváme se, lze-li takto dovozovat z dikce zákona, že zákonodárce měl v úmyslu odkázat na zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a ponechat úpravu procesu dražby na úpravu těchto zákonů. Pravděpodobným cílem zákonodárce bylo pouze konstatovat, že nabytí vlastnictví příklepem v dražbě je formou kontraktace, resp. zvláštním způsobem uzavření smlouvy.

V rámci novelizace NOZ bylo vzneseno několik podnětů v rámci úpravy dražby jako zvláštního způsobu uzavření smlouvy ze strany České asociace dražebníků, resp. jejího předsedy. Ten upozornil na zcela zásadní terminologickou nesrovnalost a zákonodárci nabídl možnost změnit pojem dražba na pojem aukce, který by více reflektoval podstatu tohoto institutu. Dále upozornil na to, že by bylo vhodné upravit institut dražby (aukce) s ohledem na práva zástavního věřitele a náležitosti zástavní smlouvy. Dle stanoviska předsedy České asociace dražebníků by bylo vhodné zástavnímu věřiteli udělit zákonem právo navrhnout dražbu, aby byl schopen svoji pohledávku realizovat a domoci se plnění zpeněžením zástavy sám.

Veřejná soutěž o nevhodnější nabídku

Důvodová zpráva k NOZ v této části obsahuje spíše doporučení než výkladové vodítko. Má být převzata předchozí právní úprava veřejné soutěže upravená v obchodním zákoníku, a to s výjimkou drobných odchylek.

Kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku, činí tím výzvu k podávání nabídek. Vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž trvá, a určí způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat, jakož i lhůtu pro oznámení vybrané nabídky. Obsah podmínek soutěže vhodným způsobem uveřejní. Podmínky veřejné soutěže jsou tak stěžejním dokumentem celého vyhlašovatelova počínání, celé veřejné soutěže o nejlepší nabídku. Podmínky soutěže obsahují zejména předmět veřejné soutěže o nejlepší nabídku, identifikaci vyhlašovatele, podmínky účasti a učinění nabídky, prohlášení o možnosti změny či zrušení veřejné soutěže, případnou náhradu nákladů vyhlašovatele soutěže apod.

Vyhlašovatel je svými prohlášeními a oznámeními vázán. Dle obecných zásad kontraktačního procesu tak vyhlašovatel uveřejní soutěž blíže neurčenému okruhu potencionálních smluvních stran, z nichž blíže neurčený počet projeví zájem o uzavření smlouvy, resp. učiní nabídku.

Vyhlašovatel není oprávněn uveřejněné podmínky soutěže měnit nebo soutěž zrušit, ledaže si to v podmínkách soutěže vyhradil. Změnu nebo zrušení uveřejní stejným způsobem, jakým podmínky soutěže uveřejnil. V drtivé většině případů si vyhlašovatel vyhradí právo na změnu či zrušení veřejné soutěže o nejlepší nabídku. Neučiní-li tak, dodatečně provedení změny či zrušení soutěže nebude po právu možné.

Vyhlašovatel zahrne nabídku do soutěže, odpovídá-li její obsah uveřejněným podmínkám soutěže. Od nich se nabídka může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštějí. Do soutěže nelze zahrnout nabídku předloženou po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže. Pravidla a podmínky soutěže jsou fundamentálními pravidly, která provázejí účastníky veřejné soutěže od počátku až po její závěr a určují práva a povinnosti v daném rozjednaném právním vztahu, resp. závazku. To platí i o náhradě nákladů na vyhlášení soutěže. Navrhovatel má právo na náhradu nákladů spojených s účastí na soutěži, přiznávají-li mu to podmínky soutěže.

Neurčí-li podmínky soutěže něco jiného, nelze nabídku odvolat po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek. Podmínky soutěže mohou určit, že nabídku lze změnit nebo doplnit, ke změně nebo k doplnění nabídky provedeným po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek se však nepřihlíží. Opravu chyb vzniklých při vyhotovení nabídky lze provést kdykoli, pokud to podmínky soutěže nevylučují. Podmínky soutěže také mohou stanovit, že vyhlašovatel může

Nahrávám...
Nahrávám...