3.12.4
Předžalobní výzva a její význam
Mgr. Pavla Krejčí
Institut předžalobní výzvy je zakotven v § 142a OSŘ a byl začleněn do právní úpravy novelou občanského soudního řádu č. 396/2012 Sb. Jedná se o procesní institut, jehož jediným cílem je předejít soudnímu sporu a tím zajistit, že nedojde k neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního sporu (k tomu např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2178/15).
V souladu s § 142 OSŘ platí, že procesně úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení, které byly účelně vynaloženy při uplatňování či bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právo na náhradu nákladů řízení má však pouze ten účastník řízení (žalobce), který zaslal před podáním návrhu na zahájení řízení výzvu k plnění (tzv. předžalobní výzvu) (§ 142a odst. 1 OSŘ).
To, že žalobce zaslal předžalobní výzvu k plnění, zkoumá soud z úřední povinnosti. Zaslání výzvy k plnění je třeba v rámci soudního řízení prokázat. Většinou se zaslání výzvy dokazuje prostřednictvím předložení textu samotné výzvy a doručenky, kterou bude prokázáno, že došlo k odeslání výzvy.
Předžalobní výzvu lze účinně zaslat teprve tehdy, pokud se dlužník dostane s plněním do prodlení.
NahoruObsahové náležitosti předžalobní výzvy
Výzva by měla obsahovat:
a) označení věřitele;
b) označení dlužníka;
c) výši a právní titul vzniku pohledávky;
d) výzvu k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě;
e) upozornění na možnost vymáhání pohledávky soudně.
ad a) Věřitel
Žalobce může splnit povinnost k zaslání výzvy osobně, ale i prostřednictvím zástupce. Takovým zástupcem může být advokát, opatrovník, obecný zmocněnec, zákonný zástupce apod.
NahoruZměna v osobě věřitele
Ačkoliv zákon stanoví, že odesílatelem výzvy musí být vždy žalobce, ve skutečnosti tomu tak být nemusí. V případě, že dojde po odeslání předžalobní výzvy ke změně v osobě věřitele (např. postoupením pohledávky nebo jejím přechodem), není nutné, aby nový vlastník pohledávky opětovně dlužníka vyzýval k jejímu uhrazení dle § 142a OSŘ. V souladu s § 107 odst. 4 OSŘ totiž platí, že “Ten, kdo nastupuje do řízení místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.“ S ohledem na skutečnost, že předžalobní výzva je procesním institutem, vztahuje se toto pravidlo i na ni.
Pan Jiří si půjčil od pana Petra částku 100 000 Kč. Zápůjčka byla splatná dne 10. 10. 2019. Pan Jiří dluh včas nesplnil, a proto jej pan Petr vyzval předžalobní výzvou k plnění. Po odeslání výzvy se obrátil na pana Petra pan Martin, že pohledávku vůči panu Jiřímu od něj odkoupí. Pan Petr souhlasí a uzavře s panem Martinem smlouvu o postoupení pohledávky. Avšak ani panu Martinovi pan Jiří pohledávku dobrovolně neuhradí, a proto se pan Martin obrátí se žalobou na plnění na soud. U soudu prokáže, že předžalobní výzvu k plnění odeslal.
ad b) Dlužník
Výzva musí být adresována dlužníkovi. Pokud je dlužníků více, a tito dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně, pak je nezbytné vyzvat k plnění každého z dlužníků zvlášť. Pokud bude vyzván pouze některý z dlužníků, pak právo na náhradu nákladů vzniká v případě úspěchu ve věci pouze vůči němu. Výjimku tvoří situace, kdy je v souladu s § 1868 odst. 2 NOZ určen společný zástupce pro doručování. V souladu s § 1868 odst. 2 NOZ totiž platí, že je-li k plnění zavázáno více dlužníků, pak se může věřitel domáhat určení společného zástupce pro účely doručování. Neučiní-li tak, určí tohoto zástupce na návrh soud. Není naprosto žádný důvod nevztáhnout možnost určení společného zástupce i na případy předžalobní výzvy dle § 142a OSŘ.
ad c) Výše a právní titul vzniku pohledávky
V předžalobní výzvě musí být identifikován dluh a důvod jeho vzniku (např. odkazem na smlouvu, na škodnou událost apod.) Mělo by být také uvedeno, zda se požaduje úhrada dluhu včetně jeho příslušenství (např. úrok z prodlení).
ad d) Lhůta k plnění
Předžalobní výzva musí být dlužníkovi zaslána nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení…
