dnes je 4.12.2022

Input:

Statut svěřenského fondu

25.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.24.2
Statut svěřenského fondu

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Statut

Statut je základním dokumentem svěřenského fondu, tj. entity bez právní subjektivity. Má mu sloužit po celou dobu jeho fungování, tj. od samotného vzniku až po vydání majetku obmyšlenému a zánik svěřenského fondu, jakožto jeho základní dokument. Proto nelze kvalitu a důslednost vypracování statutu podceňovat. Přestože zákon výslovně nevyzdvihuje vážnost a nutnou preciznost statutu, domníváme se, že jeho propracovanost by měla být vysoká. Statut svěřenského fondu není stanovami, tj. není vícestranným právním jednáním, jako je tomu u obchodních korporací. Má charakter zakladatelského právního jednání, jednostranného právního jednání jako je tomu u nadací a ústavů. Nadto lze statut včlenit do dohody mezi zakladatelem a správcem v době, kdy se správce správy ujímá.

Bez sepsání statutu svěřenského fondu v zákonem dané formě veřejné listiny (ustanovení § 1452 odst. 3 NOZ) by nebyl svěřenský fond založen, nemohlo by následně dojít k jeho vzniku a ani osoba, která by se považovala za zakladatele, by zakladatelem de facto nebyla. Jednalo by se o soukromou listinu, jakousi "přípravu", "záměr" či "podklad" k platnému založení a vzniku svěřenského fondu. Zákonný požadavek veřejné listiny nelze žádným způsobem obejít.

Základní obsahové náležitosti statutu svěřenského fondu obsahuje ustanovení § 1452 odst. 2 NOZ, tj. označení svěřenského fondu, označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění ze svěřenského fondu, údaj o době trvání svěřenského fondu, a má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, pak určení této osoby nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen, nově s účinností od 1. 1. 2018 taktéž počet svěřenských správců a způsob jejich jednání. To vše rozebereme níže.

Statut by měl počítat s různými variantami situací, které mohou za trvání svěřenského fondu nastat, a lze jen doporučit neomezovat se pouze na prosté splnění zákonných náležitostí (přestože i takto stručný statut může platně založit svěřenský fond). Lze-li ve shodě s původním úmyslem zakladatele účelu svěřenského fondu dosáhnout nebo mu lépe prospět změnou statutu fondu, soud statut upraví. Soud si musí při řízeních o změně svěřenského fondu vyžádat stanovisko zainteresovaných osob. Toto opatření je výjimečným nástrojem a soud k takovému kroku svolí pouze v případě, že statut svěřenského fondu již vzniklou situaci neřeší, řeší ji v rozporu se zákonem či dobrými mravy, či nelze nápravy dosáhnout jiným způsobem.

Označení svěřenského fondu

Označení svěřenského fondu je povinnou náležitostí statutu a je upraveno v ustanovení § 1450 NOZ a je dáno vůlí zakladatele. Označení svěřenského fondu musí vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova "svěřenský fond“. Další požadavky zákon na označení svěřenského fondu neklade.

V případě shody názvů více svěřenských fondů zřejmě v praxi pravděpodobně nebude vznikat problém, neboť se předpokládá, že bude-li se shodovat název, nebude se doslovně shodovat účel ani osoba svěřenského správce či obmyšleného. To vše jsou určující znaky svěřenského fondu. Byl-li by jeden správce pověřen správou více fondů s totožně formulovaným označením a účelem, měl by na tuto skutečnost upozornit zakladatele.

Notář, který sepisuje notářský zápis o statutu svěřenského fondu a který shledá shodu, v záznamu zakladatele na tuto skutečnost upozorní. Tato povinnost není založena výslovně právním předpisem ve vztahu ke svěřenskému fondu, domnívám se však, že je obsažena v obecné zásadě povinnosti notáře informovat účastníky úkonu o skutečnostech souvisejících s daným úkonem. Taktéž se domníváme, že takové upozornění dané notářem zakladatele by nemělo mít vliv na platnost listiny.

Jako příklad názvu svěřenského fondu lze uvést např.:

  • Zajištěná budoucnost, svěřenský fond,

  • Svěřenský fond pro financování studia Janičky a Petříčka,

  • Svěřenský fond na podporu osob tělesně postižených,

  • Podpora fotbalovému klubu ..., svěřenský fond.

Novelou zákona č. 460/2016 Sb. byla zřízena evidence svěřenských fondů. Její úprava je obsažena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. Do evidence svěřenských fondů se mimo jiné zapisuje i označení svěřenského fondu. Otázkou zatím zůstává, zda při zápisu do evidence svěřenských fondů bude aplikace vyhodnocovat označení svěřenských fondů jako zaměnitelné, a zda bude vyhledávat shody, jako je tomu u obchodního rejstříku.

Označení vyčleněného majetku

Označení majetku, který tvoří svěřenský fond, je další téma, které naznačuje různost názorů na majetek, který může být do svěřenského fondu vložen. Obecně platí, že zakladatel může vyčlenit ze svého vlastnictví jakýkoli majetek, tj. nemovité věci, movité věci, práva atd. Majetek ve svěřenském fondu není vlastnictvím správce, zakladatele ani obmyšlené osoby, jedná se o věc ničí. Debaty se i po čtyřech letech účinnosti NOZ vedou nad tím, zda majetkem svěřenského fondu může být majetek, který má v budoucnu teprve vzniknout. Domníváme se, že je-li možné tento dosud neexistující majetek přesně specifikovat tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným majetkem téhož druhu, lze jej precizní specifikací majetku ve statutu uvést. Taková situace bude na individuálním zvážení každého notáře, který bude o sepsání statutu formou notářského zápisu zakladatelem požádán. Podmínkou zůstává, že se budoucí majetek musí do majetkové sféry zakladatele dostat.

Není ničím zvláštním, bude-li majetkem svěřenského fondu nemovitá věc (v katastru nemovitostí pak bude u takové věci zapsán jako vlastník svěřenský správce s dodatkem "svěřenský správce"), movitá věc (například automobil, u nějž zápis v registru vozidel bude znít obdobně, loď, starožitný obraz, sbírka známek atd.) či právo (pohledávka, účet u banky, jenž může být specifikován jako práva a povinnosti ze smlouvy o vedení účtu, včetně dispozice se zůstatkem atd.). Praxe již za čtyři roky fungování svěřenských fondů vyřešila otázku, jak je tomu s vyčleněním podílu obchodní společnosti do svěřenského fondu. Vyčlenění například podílu ve společnosti s ručením omezeným do svěřenského fondu možné je. To i přesto, že úprava související se nijak nezměnila. Podíl dle našeho názoru stále zahrnuje jak majetkovou, tak i osobní složku, o které jsme vedli debatu, zda ji lze či nelze převést na svěřenský fond či správce fondu.

Další otázkou, která se vyskytla, je, zda svěřenský fond smí založit novou obchodní společnost, například společnost s ručením omezeným a být jediný společníkem, či jedním ze společníků takové společnosti. Na tuto otázku praxe zatím odpovídá negativně. Svěřenský fond jako specifická entita není právně schopen založit obchodní společnost. Není způsobilý uskutečnit takové právní jednání, které by k založení vedlo, a to ani prostřednictvím svého svěřenského správce. Nic to však nemění na tom, aby nabyl podíl v obchodní společnosti (viz předchozí odstavec).

Účel svěřenského fondu

Statut povinně vymezuje účel svěřenského fondu, o čemž pojednává ustanovení § 1449 NOZ. Předesíláme pouze, že veřejně prospěšný účel stejně jako účel soukromý jsou zcela rovnocennými účely, podmínkou zůstává, že účel musí být splnitelný (realizovatelný). Nebude-li účel splnitelný, možný splnění či dosažitelný, může v souladu s ustanovením § 1469 NOZ zakročit soud na návrh osoby, která prokáže právní zájem, statut změnit či svěřenský fond zrušit. Výkladová praxe nyní dokonce připouští kombinaci obou těchto účelů v úpravě jediného svěřenského fondu.

Jde-li o fond s účelem veřejně prospěšným, bude sloužit veřejnému prospěchu, veřejným potřebám (zde svěřenský fond připomíná úpravu nadací a nadačních fondů). Nebude-li účel splnitelný, může soud rozhodnout o převedení majetku ze svěřenského fondu do jiného fondu či do majetku právnické osoby s co nejpodobnějším účelem. Rozhodovací praxe soudů však dosud není známa a bude věcí výkladu, k jakým stanoviskům bude soudy spíše směřovat. U svěřenských fondů se soukromým účelem (soukromý účel má sledovat soukromé zájmy zakladatele či jeho rodiny či osob blízkých) má účel svěřenského fondu směřovat k uspokojení potřeb těch, kteří spadají do okruhu "soukromí" zakladatele či ke kterým zakladatel je ve vztahu na příbuzenské, rodinné, osobní bázi a kteří mu jsou osobně známi. Soud se zpravidla omezí na úpravu a korekci statutu v nejnutnějším rozsahu.

Soukromý účel, který bude co do četnosti zakládaných svěřenských fondů dominovat, lze obecně vymezit také jako účel osobně spjatý se zakladatelem, který hodlá se svým majetkem naložit tak, aby se majetku ze svěřenského fondu dostalo po splnění podmínek buďto jeho dědicům či příbuzným, či osobám, jež se zakladatelem pojí určité osobní vazby. Soukromý účel je účelem, který směřuje ke konkrétním osobám a současně vymezuje jejich povinnosti ke splnění podmínek "individuálně", ať už vůči nim samým, či vůči poskytování určitých plnění vůči zakladateli.

Lhůta sta let pro plnění ze svěřenského fondu pro obmyšleného ze svěřenského fondu se soukromým účelem je převzata z civilního zákoníku Québecu, kde je taková lhůta také stanovena. Důvodem je, aby se nestalo, že svěřenský fond zůstane navždy "nedobytným". Tato lhůta (stanovená naším NOZ v ustanovení § 1460 NOZ) však nestanoví dobu trvání svěřenského fondu, pouze nejzazší lhůtu k plnění ze svěřenského fondu, tj. např. k výplatě výnosů, plodů a užitků.

Pro představu uvádíme možné formulace soukromých účelů svěřenského fondu:

  • Zajištění stabilní finanční situace potomků zakladatele do budoucna s ohledem na předpokládanou stabilitu ceny majetku ve svěřenském fondu (nemovité věci) a výnosy z majetku ve svěřenském fondu pramenící zejména z pronájmu majetku ve svěřenském fondu.

  • Ochrana majetku zakladatele před podnikatelskými riziky spojenými s jeho podnikatelskou činností a snaha o zachování majetku pro potomky zakladatele.

  • Přechod majetku ve svěřenském fondu po splnění jeho účelu na obmyšleného a následné závazné pokyny zakladatele, které je obmyšlený povinen respektovat, k dalšímu nakládání majetkem a zachování jeho hodnoty pro budoucí generace.

  • Poskytnutí finančních prostředků osobám s tělesným postižením na rehabilitaci a zlepšování fyzické

Nahrávám...
Nahrávám...