16.8
Výkon funkce člena dozorčí rady
Mgr. Markéta Káninská
NahoruVznik funkce člena dozorčí rady
Při založení akciové společnosti vzniká funkce člena dozorčí rady jeho jmenováním ve stanovách.
Za trvání společnosti vzniká funkce člena dozorčí rady následujícími způsoby:
a) volbou valnou hromadou, resp. jediným akcionářem společnosti v rámci výkonu působnosti valné hromady, případně zaměstnanci společnosti;
b) jmenováním soudem, v případě, kdy v důsledku zániku funkce některých členů dozorčí rady nebudou ani po 2 měsících valnou hromadou zvoleni noví členové a dozorčí rada z tohoto důvodu nebude schopna plnit své funkce; soud tak činí na návrh osoby, která na jmenování chybějícího člena či členů dozorčí rady osvědčí právní zájem, a to na dobu, než bude chybějící člen či členové řádně zvoleni;
c) kooptací v souladu s ustanovením § 454 odst. 1 ZOK, pokud to stanovy připustí;
d) volbou náhradníků ve smyslu ustanovení § 454 odst. 2 ZOK, pokud tak rovněž určí stanovy.
NahoruPodmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady
Pro výkon funkce člena dozorčí rady stanoví ZOK dva druhy podmínek. První můžeme označit jako obecné, neboť je musí splňovat všichni členové orgánů akciové společnosti. Ty nalezneme jednak v obecné části ZOK a jednak v dalších právních předpisech (zejména v živnostenském zákoně a občanském zákoníku). Zvláštní podmínky výkonu funkce člena dozorčí rady jsou pak upraveny v rámci oddílu věnovaného čistě dozorčí radě akciové společnosti a spočívají více méně v neslučitelnosti některých funkcí.
NahoruObecné podmínky výkonu funkce
Obecné podmínky výkonu funkce člena jakéhokoli orgánu akciové společnosti jsou upraveny především v ustanovení § 46 ZOK a § 152 odst. 2 NOZ. Jejich výčet je následující:
-
plná svéprávnost,
-
bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona,
-
neexistence překážky provozování živnosti ve smyslu ustanovení § 8 ŽZ,
-
neexistence překážky výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 38l ObchZ, pokud nastaly před 1. 1. 2014 (k tomu srovnej ustanovení § 779 odst. 3 ZOK),
-
neexistence soudního rozhodnutí o vyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 63 a násl. ZOK.
NahoruPřekážky provozování živnosti
Překážkami v provozování živnosti, které brání vzniku funkce člena dozorčí rady, jsou:
a) prohlášení konkurzu na majetek fyzické či právnické osoby, a to ode dne prodeje závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle insolvenčního zákona,
b) prohlášení konkurzu na majetek fyzické či právnické osoby, a to ode dne rozhodnutí soudu o ukončení provozování závodu,
c) zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí soudu,
d) uložení zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru podnikání společnosti nebo v příbuzném oboru, a to po dobu trvání tohoto zákazu,
e) sankční zrušení živnostenského oprávnění z důvodu uvedených v § 58 odst. 2 nebo 3 ŽZ (zejména pro závažné porušování zákonných povinností).
NahoruVyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce (§ 63 a násl. ZOK)
S účinností od 1. 1. 2014 se zpřísnily podmínky výkonu funkce člena orgánu společnosti u osob, které svou činností přispěly k úpadku jiné společnosti nebo se na něm určitou měrou podílely. Dříve (za účinnosti ObchZ) bylo možné tuto překážku překlenout tím, že valná hromada takovou osobu znovu potvrdila ve funkci. Největší problém to však představovalo u tzv. jednočlenných společností, u kterých jediného společníka (akcionáře) a člena orgánu společnosti zpravidla představovala jedna a tatáž osoba. Ta pak lehce samu sebe potvrdila ve funkci např. statutárního orgánu, případně si bez jakýchkoli problémů založila novou společnost a dál vyvíjela podnikatelskou činnost, ačkoli se již ukázalo, že k tomu nemá dostatečné předpoklady.
ZOK nově tyto překážky koncipuje jako objektivní a při splnění daných podmínek rovněž jako nepřekonatelné ze strany společnosti, resp. jejího vrcholného orgánu (valné hromady), neboť rozhodnutí o vyloučení člena orgánu společnosti z výkonu funkce přísluší pouze a jen nezávislému soudu.
NahoruZvláštní podmínky pro výkon funkce
Nad rámec shora uvedeného stanoví ZOK pro výkon funkce člena dozorčí rady další požadavek, spočívající v neslučitelnosti funkcí. Členem dozorčí rady totiž nemůže být osoba, která je současně členem představenstva společnosti nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost (např. prokurista). Je to logický požadavek, neboť dozorčí rada se zaměřuje na kontrolu řídícího orgánu a činnost společnosti (tj. i osob, které za společnost jednají) a tedy její členové by měli být bez jakýchkoli vazeb na tento orgán či tyto osoby, aby mohli nezávisle plnit své povinnosti.
Co se stane, nebude-li osoba splňovat stanovené požadavky nebo je v průběhu výkonu funkce pozbude?
Důsledky nesplňování předpokladů pro výkon funkce člena dozorčí rady nebo jejich ztráta v průběhu výkonu funkce nejsou uvedeny v ZOK, nýbrž v ustanovení § 155 NOZ. Bude-li do funkce člena dozorčí rady zvolena osoba, která zákonem stanovené předpoklady nesplňuje, hledí se na ní, jako by vůbec zvolena nebyla. Pokud ztráta předpokladů nastane až v průběhu výkonu funkce člena dozorčí rady, má to okamžitě za následek zánik funkce.
To, že daná osoba přestane splňovat zákonné předpoklady, musí bez zbytečného odkladu oznámit společnosti. Pokud tak vědomě neučiní, bude zcela jistě odpovídat společnosti za újmu tím způsobenou.
NahoruPrávnická osoba coby člen dozorčí rady
Do konce roku 2013 právnická osoba nemohla být členem dozorčí rady. To se změnilo s příchodem NOZ, který v § 154 zakotvil možnost, aby členem voleného orgánu akciové společnosti byla rovněž jiná právnická osoba. V praxi to funguje tak, že tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji coby člena v dozorčí radě společnosti zastupovala (např. pověří některého ze svých zaměstnanců výkonem této činnosti), a pokud tak neučiní, bude ji zastupovat člen jejího statutárního orgánu. Zástupce právnické osoby se poté zapisuje do obchodního rejstříku.
Shora uvedené podmínky pro výkon funkce člena dozorčí rady v tomto případě musí splňovat fyzická osoba – zástupce této právnické osoby. Pokud tato fyzická osoba přivodí společnosti jakoukoli újmu v rámci výkonu své funkce, je povinna ji nahradit vždy společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje.
Na zástupce právnické osoby se dále vztahují ustanovení ZOK o střetu zájmů (tj. § 54 až 57 ZOK) a zákaz konkurence platící pro členy dozorčí rady (tj. § 451 ZOK).
NahoruVztah mezi společností a členem dozorčí rady
Vztah mezi společností a členem dozorčí rady (tj. práva a povinnosti obou stran) se bude primárně řídit smlouvou o výkonu funkce člena dozorčí rady a příslušnými ustanoveními ZOK. Nebude-li některá otázka upravena smlouvou o výkonu funkce nebo ZOK, použijí se přiměřeně ustanovení NOZ o příkazu (§ 2430 a násl. NOZ) s výjimkou ustanovení o správně cizího majetku (§ 1400 a násl. NOZ).
Stejně jako tomu bylo doposud, uzavření smlouvy o výkonu funkce není povinné.
Nahoru Změna koncepce odměňování členů dozorčí rady
Ovšem zcela se změnila koncepce odměňování členů orgánů společnosti. Zatímco ObchZ stanovil, že není-li uzavřena smlouva o výkonu funkce, náleží za výkon funkce členu orgánu společnosti alespoň odměna v daném místě a čase obvyklá, v ZOK je toto pravidlo formulováno opačně. Nebude-li tedy mezi členem dozorčí rady a společností uzavřena smlouva o výkonu funkce, nebo nebude-li tato smlouva obsahovat pravidla pro odměňování člena dozorčí rady, případně tato pravidla budou v rozporu se ZOK, pak platí, že výkon funkce je bezplatný.
Pokud tedy bude chtít člen dozorčí rady pobírat odměnu za výkon své funkce, musí mít se společností uzavřenu smlouvu o výkonu funkce a v ní specifikovány veškeré odměny, na které má v souvislosti s výkonem funkce nárok.
NahoruNečinnost ze strany společnosti – ochrana člena dozorčí rady
Zákonodárce si byl vědom toho, že převážná většina společností funguje bez smluv o výkonu funkce uzavřených s členy svých orgánů. Ovšem aby změna koncepce odměňování členů orgánů společnosti nebyla na újmu právě členům orgánů společnosti zvláště proto, že by společnosti chtěly této změny účelově využít ve svůj prospěch, zakotvil zákonodárce do ZOK rovněž úpravu případů, kdy uzavření smlouvy o výkonu funkce brání důvody výlučně na straně společnosti.
Pokud tedy (i) sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně bude neplatné z důvodu na straně společnosti, nebo (ii) smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena z důvodu na straně společnosti, nebo (iii) valná hromada tuto smlouvu neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena dozorčí rady, náleží členu dozorčí rady odměna v daném místě a čase obvyklá.
NahoruSmlouva o výkonu funkce
Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady musí být písemná a schvaluje jí (včetně jejích změn) valná hromada společnosti, případně jediný akcionář v působnosti valné hromady.
Obligatorními náležitostmi smlouvy o výkonu funkce jsou:
a) označení smluvních stran, tj. řádná specifikace společnosti a člena dozorčí rady,
b) vymezení funkce, kterou bude člen orgánu pro společnost vykonávat, tj. výkon funkce člena dozorčí rady,
c) specifikace odměny za výkon funkce člena dozorčí rady.
Nad rámec výše uvedeného může smlouva o výkonu funkce upravovat další otázky související s výkonem funkce člena dozorčí rady, například podmínky pro odstoupení člena dozorčí rady z funkce nebo stanovení délky funkčního období člena dozorčí rady.
NahoruOdměna za výkon funkce
Z hlediska specifikace odměny člena dozorčí rady by měla smlouva o výkonu funkce obsahovat:
