10
Práva duševního vlastnictví
Mgr. Milan Vaňkát
NahoruÚvod do autorského práva
V této kapitole se budeme věnovat problematice užití cizího díla v rámci podnikatelské praxe. Jelikož se pohybujeme v oblasti práv duševního vlastnictví, resp. konkrétně v právu autorském, bude nejprve nezbytné pro správné pochopení osvětlit základy autorského práva. Následně se již budeme věnovat tomu, za jakých podmínek lze užít cizí dílo, aby byl minimalizován možný civilní, či i trestněprávní postih za případné porušení autorského práva.
Samotné autorské právo je poměrně mladou disciplínou. V České republice je autorské právo upraveno především ve dvou zákonech. Prvním je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jako "AutZ"). Druhým je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako ""NOZ"), který od nabytí své účinnosti dne 1. 1. 2014 řeší mimo jiné otázku licencí.
NahoruProč znát základy autorského práva
Znalost autorského práva umožní podnikatelům autorská práva respektovat, čímž se mohou vyhnout případným negativním důsledkům spojeným s některými možnými právními kroky autora či jiné oprávněné osoby, došlo-li k porušení autorských práv. Při zásadním porušení autorského práva může autor zvážit podání trestního oznámení, nicméně v praxi bývá častější podání civilní žaloby. Takovou žalobou ve smyslu § 40 AutZ by se mohl autor domáhat ochrany svého porušeného autorského práva, a to např. požadavkem na vyslovení zákazu ohrožení svých práv, odstranění následků zásahu, náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení apod.
Slyšel jsem, že pokud dílo není označeno písmenem c v kroužku (©), případně slovy copyright, pak není chráněno autorským právem – je to pravda?
Ne, není to pravda. Tzv. copyrightová výhrada se ve většině světa již téměř, až na několik výjimek, nevyžaduje. Dílo je totiž chráněno i bez tohoto označení, tj. v podstatě automaticky. Pokud však někdo poruší autorské právo k dílu takto označenému, plyne z toho poměrně jednoznačně jeho negativní úmysl, neboť mu musela být autorskoprávní ochrana ihned zřejmá.
Není třeba se příliš rozepisovat, že případný soudní spor může být náročný pro všechny účastníky, a to nejen po stránce finanční. Například před použitím hezké fotografie nalezené na internetu a jejím použitím ve firemních propagačních materiálech je vhodné ověřit, zda podnikatel může fotografii tímto způsobem vlastně vůbec použít.
NahoruCo je autorské dílo
Než budeme hovořit o podmínkách, za kterých lze užít cizí dílo, je třeba především vysvětlit, co to vlastně dílo je, kdy vzniká a jaká práva a povinnosti přitom vznikají.
Předmětem autorského práva je jednoduše řečeno dílo. V tomto smyslu se jedná o dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě. Takovým dílem může být například dílo slovesné vyjádřené písmem, hudební, fotografické, audiovizuální, výtvarné, architektonické apod. Bližší konkretizaci pojmu autorského díla obsahuje § 2 AutZ, který na druhou stranu i osvětluje, co se za autorské dílo nepovažuje (např. námět díla sám o sobě, denní zpráva, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický vzorec apod.).
Co tedy je to autorské dílo?
Jako příklad lze uvést vlastní článek do časopisu, knihu, fotografii, sochu, složenou melodii apod. Jak je to ale například s oblíbenou kuchařkou? Považuje se recept za dílo? Je evidentní, že autorské právo nebrání využívání receptu v knize, byť třeba doposud nebyl zveřejněn. Za autorské dílo se tak bude považovat samotná kniha, tj. kuchařka, avšak k užití receptu, tj. postupu k přípravě pokrmu, již čtenář svolení autora potřebovat nebude. Dále pak například samotná informace není chráněna autorským právem, ale uspořádání takové informace ve formě autorského díla již autorským právem chráněno být může. Pro svou strohost se dále například za autorské dílo nepovažují zprávy z tisku (denní zpráva). Nicméně každý případ je nutné posuzovat individuálně, neboť stanovení hranice mezi tím, co dílo je či není, nemusí být v některých případech jednoznačné.
NahoruKdy vzniká autorské právo k dílu
Právo k autorskému dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoliv (objektivně) vnímatelné podobě. Tím se rozumí vyjádření díla v podobě, která je lidskými smysly vnímatelná.
Tvořím nějaký text na počítači a chci zvýšit svou šanci na prokázání toho, že mé dílo vzniklo v nějaký určitý moment – jak to mohu provést?
U řady souborů v počítači lze poměrně jednoduše zjistit, kdy byly vytvořeny, případně upravovány. Nicméně stejně jako jednoduše běžný uživatel tyto údaje může zjistit, může s nimi zkušený uživatel manipulovat. Ověření stavu notářem či exekutorem může být řešení, avšak lze doporučit i odeslání emailu se zaručeným elektronickým podpisem.
NahoruAutorská práva
Spolu s vytvořením díla vznikají autorovi určitá práva, která se dělí na majetková a osobnostní. Obě tato práva "patří" především autorovi, avšak mohou svědčit i někomu jinému. Autorská práva při vzniku díla náleží někomu jinému než autorovi např. v případě tzv. zaměstnaneckého díla či v případě díla na objednávku (k tomu blíže viz § 61 AutZ a níže připojený výklad). Jde-li však zjednodušeně řečeno o rozdíl mezi majetkovými a osobnostními právy, tak práva osobnostní náleží pouze autorovi a zanikají s jeho smrtí, zatímco s právy majetkovými je možné určitým specifickým způsobem nakládat a mohou být i předmětem dědictví.
NahoruOsobnostní práva
Osobnostní práva souvisejí s osobností autora. Je to totiž autor, kdo má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla. Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát ani mu je nelze vzít. Tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Nicméně ani po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu, a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.
NahoruMajetková práva
Majetková práva pak spočívají především v právu dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Majetková práva trvají zejména po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
NahoruPrávo užít dílo
Autorský zákon specifikuje, co se rozumí "právem dílo užít". V podrobnostech lze odkázat na ust. § 13 až 23 AutZ, k čemuž je vhodné uvést, že se jedná o výčet demonstrativní, a proto nejsou vyloučeny ještě jiné způsoby užití díla. Právem dílo užít je např. právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na sdělování díla veřejnosti.
Karel Čapek zemřel dne 25. prosince 1938, tzn. před více než 70 lety – mohu vydat knihu Věc Makropulos pod svým jménem?
V žádném případě, osobovat autorství k dílu si může jen autor. Na druhou stranu s ohledem na to, že majetková práva již netrvají, bylo by možné činit např. rozmnoženiny tohoto autorského díla, avšak s uvedením správného autora.
Jak vyplývá z výše uvedeného, majetková práva jsou sice nepřevoditelná, ale autor může udělit jiné osobě na základě smlouvy oprávnění k výkonu "práva dílo užít". Podstatným je, že ani s poskytnutím oprávnění jiné osobě k výkonu práva dílo užít nezaniká uvedené právo autora. Autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy. Jiná osoba může dílo užít bez udělení uvedeného oprávnění pouze v případech stanovených autorským zákonem, tj. jedná-li se především o tzv. volné užití a zákonné licence.
S ohledem na výše uvedené lze pro další výklad problematiky užití cizího díla shrnout především následující. Chce-li někdo jiný než autor užít majetková práva, musí se na tom dohodnout s autorem. Uvedená dohoda se realizuje na základě tzv. licence. Jedná se o specifický typ smlouvy, na základě které dává autor souhlas k užití majetkových práv. Jiný případ jsou volné užití a zákonné licence, u kterých není nutný souhlas autora. Rovněž odlišná situace nastává v případě zaměstnanecké licence, kdy majetková práva přísluší zaměstnavateli, a specificky tomu je u smlouvy o dílo, resp. tedy smlouvy o vytvoření autorského díla, u kterého vykonává autorská práva v podstatě objednatel.
NahoruUžití cizího díla
Jak již bylo uvedeno výše, pouze autor může užít své dílo nebo udělit oprávnění k jeho užití třetí osobě. Výjimkou z této zásady jsou tzv. zákonné licence a volné užití díla, kdy je možné dílo užít, aniž by byla licence autorem udělena. V rámci podnikatelské činnosti bude aplikace ustanovení o volném užití díla a zákonné licenci spíše výjimkou, avšak vyloučit to nelze. Častější nicméně budou případy, kdy k užití díla bude vyžadován souhlas autora.
V rámci této kapitoly se budeme věnovat především dvěma případům, a to licenční smlouvě a smlouvě o vytvoření autorského díla. Použití těchto smluvních typů je nutné zvážit podle toho, zda již dílo bylo vytvořeno, či nikoliv. Pokud již dílo bylo vytvořeno, je třeba k jejímu užití jinou osobou než autorem uzavřít licenční smlouvou. Má-li však autorské dílo teprve vzniknout, pak lze doporučit uzavřít smlouvu o vytvoření autorského díla, která bude mít i určité prvky licenční smlouvy.
NahoruLicenční smlouva
Do 31. 12. 2013 byla licenční smlouva upravena jak v autorském zákoně, tak i v obchodním zákoníku. Ten obsahoval samostatnou úpravu licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví, a to v § 508 až 515 ObchZ. V autorském zákoně se licenční smlouva nacházela v § 46 až 55 AutZ. Nabytím účinnosti NOZ dne 1. 1. 2014 došlo ke zrušení obchodního zákoníku a současně i sjednocení úpravy licenční smlouvy, která je nyní upravena v § 2358 až 2389 NOZ. Hlavní změny se projevily především u licencí k právům průmyslového vlastnictví, která však nejsou předmětem tohoto příspěvku. NOZ tak dramatické změny do oblasti licenčních smluv nepřináší, avšak právní úpravu lze shledat přehlednější.
Úprava v NOZ se člení na čtyři části, resp. dle terminologie NOZ na čtyři pododdíly. Jedná se o obecná ustanovení (§ 2358 až 2370 NOZ), zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem (§ 2371 až 2383 NOZ), zvláštní ustanovení pro licenční smlouvu nakladatelskou (§ 2384 až 2386 NOZ) a zvláštní ustanovení pro práva související s právem autorským a pro právo pořizovatele databáze (§ 2387 až 2389 NOZ). S ohledem na zaměření tohoto příspěvku mají největší relevanci kromě obecných ustanovení rovněž zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem.
Ohledně samotného NOZ je vhodné připomenout především následující. Byť se následující výklad vztahuje k určité části NOZ, přesto se uplatní některá ustanovení i obecné části NOZ (§ 1 až 654 NOZ) a části věnující se relativním majetkovým právům (§ 1721 až 3014 NOZ), kam mimo jiné licence spadají. Občanský zákoník ve svých ustanoveních postupuje od obecného ke konkrétnímu. To se projevuje tím, že obvykle právní pravidla začínají s obecnými ustanoveními, tj. určitými obecně platnými principy pro danou konkrétní oblast, přičemž následují konkrétnější, tj. speciální ustanovení. Například každý smluvní typ má své obecné ustanovení, ze kterého lze seznat označení smluvních stran a stanovení základního předmětu smlouvy. Uvedené se tak projevilo i v případě licenčních smluv, kdy obecná ustanovení (§ 2358 až 2370 NOZ) se…
