dnes je 4.12.2022

Input:

Žádost o vrácení přeplatku na dani

12.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2
Žádost o vrácení přeplatku na dani

Ing. Zdeněk Morávek

Problematika přeplatku je upravena v § 154 a 155 DŘ. Přeplatek je částka, o kterou úhrn plateb a vratek na kreditní straně osobního daňového účtu převyšuje úhrn předpisů a odpisů na debetní straně osobního daňového účtu.

Úprava dále stanoví pravidla, kterými se použití přeplatku řídí, než se z něj stane přeplatek vratitelný, tj. takový, o který může daňový subjekt požádat.

Z ustanovení § 154 odst. 2 DŘ vyplývá povinnost správce daně převést přeplatek na úhradu případného nedoplatku téhož daňového subjektu na jiném osobním daňovém účtu, případně na nedoplatek u jiného správce daně. Tento postup se uplatní pouze v případě, že nelze reálně očekávat, že do deseti dnů vznikne předpis na osobním účtu, na kterém přeplatek vznikl. Pokud žádný takový nedoplatek není, stává se přeplatek vratitelným přeplatkem a zůstává jako platba na dosud neuhrazenou daň na osobním daňovém účtu, na kterém je evidován. Vratitelný přeplatek představuje částku, na jejíž vrácení má daňový subjekt nárok, je v jeho dispozici.

Test vratitelnosti

Znamená to, že správce daně je povinen provést test vratitelnosti tohoto přeplatku, který má jasně stanovené pořadí:

  • nejdříve musí ověřit, zda neexistuje předpoklad, že do deseti dnů dojde k předepsání platební povinnosti na tomto osobním daňovém účtu;

  • poté musí ověřit, zda daňový subjekt nemá nedoplatky na jiných osobních daňových účtech;

  • nakonec musí ověřit, zda daňový subjekt nemá nedoplatky evidované u jiného správce daně za předpokladu, že tento je řádně a včas přihlásil postupem, který upravuje § 154 odst. 4 DŘ.

Uplatnění námitky

Pokud by daňový subjekt nesouhlasil s postupem správce daně v této oblasti, může využít jako prostředek ochrany námitku v souladu s § 159 DŘ, námitka se uplatní ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se daňový subjekt o úkonu dozvěděl.

Nedoplatky na více daňových účtech

V § 154 odst. 3 je řešena situace, kdy správce daně rozhoduje o převedení přeplatku v případě, že nedoplatky existují na více osobních daňových účtech téhož daňového subjektu. Správce daně v tomto případě upřednostní účet, na němž jsou evidovány náklady řízení. Poté lze přeplatek použít na nedoplatky podle jejich stáří, a to bez ohledu na to, na jakém osobním daňovém účtu se nachází.

Informační povinnost

Pokud správce daně převede přeplatek daně na úhradu případného nedoplatku téhož daňového subjektu na jiném osobním daňovém účtu, případně na nedoplatek u jiného správce daně a jedná se o přeplatek, jehož výše převyšuje 1 000 Kč, má správce daně povinnost o tomto převedení daňový subjekt informovat. To, že se jedná o převody až nad 1 000 Kč, je vyjádřením zásady hospodárnosti. Daňový řád nestanoví konkrétní podobu vyrozumění, je ale zřejmé, že se jedná o méně formální postup, než je vydání rozhodnutí, v dané věci správce daně ani nerozhoduje o právech a povinnostech daňového subjektu.

Den úhrady nedoplatku

Za den úhrady nedoplatku takovýmto převodem přeplatku se považuje den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku. Pokud tomu tak není, považuje se za den úhrady den vzniku nedoplatku. Je nutné doplnit, že se jedná o speciální ustanovení vůči obecnému ustanovení, které upravuje den platby, tedy § 166 DŘ.

Vratitelný přeplatek

Pokud má daňový subjekt vratitelný přeplatek, může příslušného správce daně požádat:

  • o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně; jednalo by se o nedoplatek u toho správce daně, který se o úhradu v předchozím kroku nepřihlásil;

  • o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně;

  • o použití tohoto přeplatku na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky. Daňový řád tuto možnost přímo neupravuje a dle některých právních názorů ani neumožňuje, ovšem správci daně zpravidla takovýto postup akceptují.

Pokud je této žádosti vyhověno, považuje se za den úhrady nedoplatku nebo zálohy den, kdy došla žádost správci daně. I v tomto případě se jedná o speciální ustanovení vůči § 166 DŘ.

Žádost o vrácení přeplatku

O vrácení přeplatku může daňový subjekt samozřejmě také požádat. Správce daně vrátí daňovému subjektu vratitelný přeplatek na základě žádosti daňového subjektu o vrácení vratitelného přeplatku nebo pokud tak stanoví zákon (např. nadměrný odpočet u DPH – viz § 105 ZDPH). Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Přeplatek nižší než 100 Kč se daňovému subjektu vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.

Náležitosti žádosti o vrácení přeplatku

Co se týká náležitostí žádosti o vrácení, daňový řád nestanoví žádné

Nahrávám...
Nahrávám...