dnes je 28.3.2024

Input:

Základy smluvních vztahů

12.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2
Základy smluvních vztahů

JUDr. Jarmila Gajdošíková

Zákon č. 89/2012 Sb., občanských zákoník (dále jen "NOZ") zakotvil základní ustanovení týkající se procesu uzavírání smluv, resp. kontraktačního procesu ve svých ustanoveních § 1724 až 1745. Na rozdíl od předchozí právní úpravy se do popředí dostává dispozitivnost úpravy a zákon svěřuje více náležitostí smluvního svazku do rukou smluvních stran. Od kogentních ustanovení se nelze odchýlit, nicméně nelze opomenout konstatování, že co do množství těchto ustanovení značně ubylo.

Došlo také k odstranění dvoukolejnosti úpravy. NOZ již obsahuje ustanovení pro smlouvy mezi jakýmikoli smluvními stranami a nerozlišuje smlouvy mezi fyzickými osobami a smlouvy obchodní. Jistá specifika nalezneme např. u spotřebitelských smluv apod., jedná se spíše o výjimky.

Základní pojmy

Nabídka – projev vůle navrhující strany čili nabízející osoby, tj. navrhovatele, je návrhem na uzavření smlouvy, tzv. ofertou, jen v případě, že je z něj zřejmý navrhovatelův úmysl uzavřít určitou smlouvu s adresátem právního jednání, resp. tohoto projevu vůle.

Přijetí nabídky – osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas; mlčení nebo nečinnost samy o sobě nelze za přijetí nabídky považovat.

Smluvní strany – strany smlouvy, účastníci smluvního vztahu, subjekty, mezi nimiž smluvní vztah vzniká, například prodávající, kupující, dárce, obdarovaný, zapůjčitel, vydlužitel, půjčitel, výprosník, vypůjčitel, nájemce, nájemník, podnájemce, pachtýř, propachtovatel, poskytovatel, nabyvatel apod.

Smlouva – dvoustranné či vícestranné právní jednání, jehož písemná forma je dána pouze v případech, o kterých tak stanoví zákon, a jímž se konstituuje právní vztah (závazek) mezi smluvními stranami, jeho obsah a jeho náležitosti.

Projev vůle – jednání osoby či osob, kterým osoba projevuje svůj záměr, své počínání, své úmysly.

Obsah smlouvy – náležitosti právního jednání, které určuje vzájemná práva a povinnosti smluvních stran a rámec jejich právního vztahu.

Závazek – právní vztah mezi smluvními stranami.

Zásady smluvních vztahů

Pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) – formulována ve středověku, znamená zásadní závaznost smluvních vztahů, působí mezi smluvními stranami a doplňuje zásadu právní jistoty.

Zásada autonomie vůle – projev svobody individua v soukromoprávních vztazích. Projevuje se jako svoboda učinit právní jednání, svoboda výběru adresáta, volby obsahu, volby formy, obsahu právního jednání.

Zásada "vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ – protože

Nahrávám...
Nahrávám...