dnes je 30.6.2022

Input:

Zadání veřejné zakázky

22.6.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2
Zadání veřejné zakázky

doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 ZZVZ, § 155, 156, 189 a 190.

Veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3 nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

Veřejnou zakázkou se z ekonomického hlediska rozumí účelná alokace zdrojů, kterou zadavatel sleduje obvyklé ekonomicko-sociální cíle.1 Z hlediska ekonomického tedy slouží veřejné zakázky k věcnému a materiálnímu zabezpečení chodu převážně orgánů veřejné správy plněními, které si tyto orgány nemohou či z ekonomických důvodů ani nechtějí zabezpečit svými prostředky (pracovníky) a současně se realizací veřejných zakázek sledují společensko-prospěšné cíle spočívající ve snížení nezaměstnanosti a podpoře zaměstnávání specifických kategorií osob (zdravotně postižených).

Postup vedoucí k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, který obsahuje zákon o zadávání veřejných zakázek (kontraktační proces), počíná uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů, kterým se zahajuje zejména otevřené, užší či jednací řízení s uveřejněním (§ 56 odst. 1, § 58 odst. 1, § 61 odst. 1), nebo výzvou k podání nabídek, jednání či zahájením jednání v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 67 odst. 1) či uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1), a končí výběrem nejvhodnější nabídky (§ 50, § 123), resp. uzavřením smlouvy (§ 122 odst. 1, § 124).

Znaky veřejné zakázky jsou:

  • smluvní vztah – zákon o zadávání veřejných zakázek upravuje závazný postup zadavatelů veřejných zakázek směřující k uzavření smluv k jejich provedení. Na předmět plnění veřejné zakázky se uzavírá úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem a vybraným uchazečem (dodavatelem). Předmětem smlouvy jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování služeb. Zákon tedy upravuje výběr smluvního partnera zadavatele v případě, kdy zadavatel vstupuje do soukromoprávního (zpravidla obchodněprávního) smluvního vztahu. O takový vztah nejde, pokud závazek vyplývá přímo z právního předpisu pro konkrétní subjekt. Jako příklad takového vztahu, který vyplývá přímo ze zákona, je možno uvést ukládání opatření podle § 42 zákona 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Opatření podle § 42 vodního zákona spočívá v rozhodnutí vodohospodářského orgánu vydaném v rámci výkonu státní správy, kterým se právnické nebo fyzické osobě s příslušným oprávněním k podnikání nařizuje provést opatření k odstranění závadného stavu. Jelikož nedochází k uzavření smlouvy, aplikace zákona o veřejných zakázkách v tomto případě nepřipadá v úvahu.

  • úplatnost - veřejnou zakázkou nemůže být dar apod. Bezúplatné provedení prací, dodávka zboží či poskytnutí služeb tedy veřejnou zakázkou není. A to i v takovém případě, že by byly splněny ostatní podmínky pro postup podle zákona. Je však nutno mít na paměti, že pokud např. fyzická či právnická osoba poskytne příspěvek své obci na realizaci určité činnosti, je nutno postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Dar projde účetnictvím obce a stává se součástí jejích veřejných prostředků. Dárce tedy nemůže stanovit, že realizaci poskytne určitá společnost. V praxi se výjimečně lze setkat s případem, kdy dodavatel poskytne předmět veřejné zakázky bezúplatně.2 V takovém případě platí, že nejde o veřejnou zakázku, i když nabídky ostatních dodavatelů byly úplatné. Na zmiňovaný případ se ZZVZ nepoužije a zadavatel může přímo uzavřít smlouvu s dodavatelem, který bezúplatné plnění nabídl. Pokud by tedy dodavatel např. při veřejné zakázce na poskytnutí finančních služeb nabídl nulovou cenu (takový případ se stal), mohl by zadavatel zrušit zadávací řízení a takovou službu si nechat zrealizovat zdarma, bez ohledu na to, že jiní dodavatelé nabídli nabídkové ceny v řádu několika desítek miliónů Kč. Rovněž tak není naplněn znak úplatnosti, když si zadavatel vyhradí kupř. u stavební zakázky, že vícepráce např. do 5 % si bude hradit sám dodavatel. Nová veřejná zakázka, kterou jsou vícepráce (dodatečné stavební práce), tedy bude poskytnuty zdarma. V dané souvislosti je možné podotknout, že veřejné zakázky na vícepráce budou zadány v rámci změn smluv podle § 222 ZZVZ.
    Standardně platí pravidlo, že výše úhrady za splnění veřejné zakázky je zásadně shodná s cenou v nabídce vítězného uchazeče. Výjimečně může být způsob úhrady uskutečněn i jiným způsobem, naturálním plněním.3 Naturální plnění může být ve formě barteru, kdy zadavatel za splnění předmětu veřejné zakázky poskytne jiné věcné plnění. Obvykle se jedná o smlouvu na peněžité plnění, není však vyloučeno i plnění nepeněžité (například směnná smlouva).

  • předmětem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytnutí služeb – uvedený výčet zahrnuje nejrozmanitější předměty veřejné zakázky a v podstatě neexistuje plnění, které by nebylo možné do tohoto výčtu zařadit. Jde o všezahrnující vymezení.

  • smluvními stranami uvedené smlouvy jsou zadavatel a podle tohoto zákona vybraný dodavatel – jestliže subjekt vynakládající prostředky je zákonem definován jako zadavatel, pak je zakázku nutné zadávat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

  • veřejnou zakázkou je pouze výdej prostředků na straně zadavatele – veřejnou zakázkou dle její povahy, ale i samotné konstrukce zákona není příjem prostředků na straně zadavatele.

O smluvní vztah nejde, pokud je zakázka realizována na jiném základě (např. na základě nařízení určitého orgánu).

Z výše uvedených znaků veřejné zakázky lze dovodit, že na předmět veřejné zakázky nelze uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí podle obchodního či občanského zákoníku.

Pokud zadavatel realizuje plnění svými zaměstnanci, nejde o veřejnou zakázku, veřejnou zakázkou je pouze zabezpečování činností externími dodavateli. Pokud by část předmětu plnění zabezpečoval zadavatel sám svými pracovníky a část externím dodavatelem, což nastat může, jde o veřejnou zakázku toliko v té části, ve které ji realizuje externí dodavatel, a rovněž předpokládaná hodnota se stanoví podle § 13 ZZVZ pouze z části předmětu plnění, který je takovým externím dodavatelem splněn.

Zákon se vztahuje na dodávky, zboží či služby a jde o úpravu obchodněprávního postupu za účelem uzavření smlouvy na outsorcing, nikoliv však smlouvy či dohody dle zákoníku práce. Činnosti na základě pracovní smlouvy či jiného poměru na základě zákoníku práce režimu tohoto zákona podléhat nemohou již dle své povahy.

O veřejnou zakázku nejde v případech, kdy sice zadavatel vydává peněžní prostředky, nicméně tyto peněžní prostředky nejsou vynakládány za určité protiplnění druhé smluvní strany. Těmito případy může být například poskytování dotací či darování bez protiplnění druhé strany.

Je rovněž třeba, aby se nabývání zboží (věcí) uskutečnilo na základě smlouvy, tedy smluvním převodem či poskytnutím práva. Pokud by k nabytí mělo dojít přechodem či na základě jiného právního titulu (právní skutečnosti), nejde pojmově o veřejnou zakázku; z tohoto důvodu například nabytí věci v rámci veřejné dražby, kdy dochází k přechodu vlastnického práva, a nikoliv k převodu, nespadá pojmově pod

Nahrávám...
Nahrávám...